Moje Dobroty

Víte co? Já to prostě nemám rád. Nemám! Hrách tak maximálně dvakrát ročně. Jednou jako polévku a podruhé kaši. Atomkaša jsme tomu říkali na vojně. Jedno i druhé si dám jednou do roka a tím to končí. Nemám to rád. Jenže když nedávno kamarád Petr přinesl dokonalé domácí uzené nenapadlo mne v první chvíli nic jiného než tradiční hrachová polévka. Ono to tak trochu vychází z historie mého života. Když jsem totiž před spoustou let poprvé v životě sám nakládal a udil maso, připravil jsem přítelkyni která se toho zůčastnila na požádání štědrovečerní hrachovou polévku. Ta nám chutnala opravdu moc. Pak už se mi nikdy podobná nepodařila. Od té doby a jednou za čas to prostě vyzkouším. Co kdyby…

Celý článek »

Jak jsem poznamenal posledně v bodu 3 tohoto článku další klobásky v pořadí už měly být nějak nakombinované. Je jaro a všude rostou spousty divokého medvědího česneku. Takže jasná volba. No a aby to bylo ještě zajímavější tak oproti prvnímu základnímu postupu nahradilo tentokrát 30% podílu vepřového kolínka jako spojka maso hovězí. Z pupíku. Velmi libové ale dostatečně šťavnaté. Celá směs tedy vypadala takto…

Ale ne. Nejdříve ten česnek. Tu bylinku znám od dětství. Ne že bych tehdy věděl k čemu je dobrá a jak ohromující má vlastnosti. Každopádně jsem ji znal. Bydlel jsem totiž v Havířově jen několik desítek metrů od malého lužního lesíku a v období začátku jara tam toho rostly doslova lány. Občas tam na něj lidé chodili, nejčastěji ale jsme jej využily my děti při táboření do polívky nebo guláše v kotlíku na ohni. Mimochodem ten lesík je krásným příkladem rozdílu mezi dětmi dnes a tehdy, před třiceti lety. Dnes je to džungle v přírodní památce Meandry Lučiny. Divoká, krásná poněkud neprostupná. V době mého dětsví prostě příroda. Spousta ztezek a cestiček se klikatila tím lesíkem a celým okolím. Proč? Tehdy tam chodily celé rodiny na výlety a koupat se v řece. Děti to považovaly za své království a byly jich všude spousty. Dnes tam pomalu nepotkáte človíčka. Děcka totiž sedí doma u počítačů. Taky dobře. Je to tam dík tomu hezčí dnes než kdy dříve.

Celý článek »

…nemusí se nutně podobat uměleckému dílu. Hlavně když to chutná. Takže tentokrát frbrble jako od Laděnky. Tento už jednou provždy daný název nejenže zůstává, ale dnes jsem se pokusil napodobit i její přípravu. A že je to vážně brnkačka.

Celý článek »

V lednici se mi povaluje, považte dva měsíce srdíčko z hlávky kapusty zvící 200 gramů. Co s tím? Nějak jsem neměl chuť na bramboračku či jinou zeleninovou polévku. Zato jsem si vzpoměl jak oblíbené byly kapustové karbanátky v jednom bistru v Havířově kde v obědovém menu byly denně. A stejně tak denně si je lidi dávali. Tak proč je zase jednou nepřipravit doma. Ale…

Ten recept je stejně tak ošemetný jako je chutný výsledek. Posuďte sami.

Celý článek »

A jsou nejlepší jaké jsem kdy ochutnal.

Jen jsem nevěděl jak to dělá. Začalo to před více než třemi roky. Přišel jsem večer z práce domů a na stole v kuchyni neuvěřitelná hromada. A k tomu rovnou připravená restovaná slaninka s cibulkou. Tvaroh se zakysanou smetanou a hlavně bryndza se smetanou sladkou. No výber úžasný a ta chuť. Nikdy předtím mi tolik nechutnaly.

Upozorňuji že Jano neumí vařit! Nic krom tohoto. Ovšem takto. Kdyby jeden každý člověk na světě uměl jednu jedinou věc tak dokonale…

Takže jsem z něj začal tahat rozumy. No jo jenže, když on neumí vařit. Já s překvapením zjistil, že mi nedokáže ani popsat jak to dělá. Jaká používá množství surovin. Prostě jen "já smíchám to a tamto a pak to uvařím"… No hrůza. Další tři roky se nám nepodařilo synchronizovat čas tak, abychom se do toho pustili společně. Až tentokrát a na základu mé přípravy perkeltu uvedeného minule. Nakonec ještě bylo překvapení do polévky připravované už jeho babičkou.

Celý článek »

Tradiční český segedín nemusí být až tak tradiční a mouka je pak zbytečná. Nedávno mne ten novácký tajtrlík Hruška natolik otrávil že jsem se sám zamyslel nad přípravou guláše ze čtyř základních surovin a několika málo ingrediencí na doplnění či snad zvýraznění chuti. A ten jeho hnusný masox to jistojistě nebude. Protože tyto čtyři potraviny samy sebe navzájem doplní takovým způsobem že tuk, koření a vývar budou už jen finální tečkou.

A protože jde o výraz protestu, odporu k pitominám veskrze odporným, snažil jsem se jak si jistě povšimnete o jedno podstatné. Totiž nejen jednoduchost a ladnost kombinací surovin. Ale také o logiku a ohleduplnost k tradicím. Proto jsem například do gulášku nezavařil primárně zamýšlenou rýži nebo kuskus. Šlo by to. Ale nepatří tam historicky. Hlavně ta rýže. Kuskus by šel, ale jak tradice praví: těstoviny jako příloha, ne do pokrmu samotného. Samozřejmě jde o pouze tento můj recept. Jinak souhlasím s obojím a to úplně klidně. S čistým svědomím.

Celý článek »

Guláš je stále gulášem a proto se tentokráte nebudu rozepisovat o tom proč a nač. Začnu rovnou seznamem surovin. Jediná změna je v použití zeleninového základu. Minule to bylo klasické Halali, dnes ADY kterou prodávají například v Kauflandu. Rovnou říkám: je o ničem. Zlatý Halali.

Jo a proč ten základ? V guláši není příliš obvyklý. Stejně tak ale není od věci. Vyzkoušejte. Nebo si připravte svůj, domácí.

Celý článek »