Moje Dobroty

Konečně jsem zase navštívil farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze.

Farmářské trhy na Jiřáku to už je životní styl. Mladí kluci nakupují nové brambůrky k obědu pro své slečny a povídají si: "měli bychom toho vzít aspoň deset kilo pro ty nenažravky". Hned vedle staší pár. Manželka: "nešahej na to, chci ty nejmenší a vyberu si sama!" Dvě dámy si k snídani dávají pstroužky přímo z udírny a k nim u dalšího stánku vinný střik z růžového vína s Mattoni, jahůdkami a mátou. Vypadají opravdu spokojeně…takové stylové sobotní ráno. A jen já, zloduch, jdu na snídani za roh k Vietnamcům 🙂 protože jejich Phở Bo je stále fenomenální.

Nicméně před tím jsem si stihnul nakoupit a hlavně konečně dostal možnost připravit si a ochutnat kůzlečí maso. Opravdu jsem to ještě nikdy nejedl.

Celý článek »

Léto. Čas prázdnin, dovolených, výletů. A když na výlet, tedy do lesa pro hříbky. Cestou domů pak na tržiště pro rajčátka a papriky jež voní doslova k zbláznění. Nezapomeňte, ža ta vůně a silná chuť se dá využít i jen půlkou papriky přidané do klasického vývaru hned na začátku.

Dnes ale fajnová letní dobrota původem z Maďarska. Lečo. Samozřejmě ne ta smutná šlichta z pixle oblíbená výletníky už za dob Milouše (tehdy ovšem zcela jiné kvality než dnes). Naopak. Chutné a voňavé s hříbky praváčky od Gitulky. Byl jsem totiž opět poctěn a obdarován talířem právě nasbíraných hub z okolí Sázavy a k tomu na chuť lahvičkou jejích nedostižných houbiček v octu.

I rozlinula se mou kuchyní vůně převeliká…

Celý článek »

Jeden film, jedna věta, jedna vzpomínka… Na babičku a jídlo které jsem jako dítě neskutečně miloval. Skvělé bylo, že jedna babička dělala tohle níže popsané a druhá zase další lahůdku, kterou jsem si bohužel nezapamatoval. To prostě jen celé uvařené brambory nechala zchladnout a pak okrajovala kousky do spíše teplého než horkého másla. Pomalu to prohřívala a na talíři, když se máslo promísilo se šťávou z krůtího stehna dušeného na másle a česneku to byla neskutečná pecka. Nikdy se mi to tak nepodařilo 🙁

Celý článek »

Tak toto je krásná ukázka toho jak ignorovat lenost, podřídit se vlastní chuti a dík tomu snídat parádní selskou polévku. Polívka k snídani totiž je ta pravá šmakovina.

Vstal jsem dnes v půl šesté ráno. Ne že bych chtěl nebo musel. Jen pitomá shoda okolností. Nutnost zajít na toaletu, pak do koupelny a…příšerný zápach. Jojo vážení. Nejak šel do věčných lovišť sifon u odpadu pračky. Takže vytřít koupelnu, naplnit pračku která už zápachu byla i tak dost „plná“ savem a spustit jedno „kontrolní“ praní naprázdno. No, já tam přišoupnul mop. Cococo? Ekonomika domácnosti v praxi. V tomto rozpoložení zpět do postele? Ani náhodou. Takže snídat. Ale co?

Celý článek »

Včera měl můj kamarád a spolubylící Janko narozeniny. Čím tedy udělat chlapovi, který vyznává jen hutná jídla z české a slovenské klasiky, pro nějž největší delikatesou je guláš s dvanácti a stejně tak zelí radost? No jedině další klasikou. Bramborovým salátem a vepřovým řízkem. Protože ale já jsem provokatér a on neználek často přísahající na klišé která ani nezná připravil jsem opět malý podvůdek. Totiž salát s pouze krásným zelením. Nic zvláštního.

Celý článek »

Hrách a kroupy to je hloupý a teď v létě nadvakrát…

No jo, jenže když přidáte to ostatní a nahoru šťavnaté kachní stehno, je to stará česká tradice. Tedy původně samozřejmě židovská. Moje babička dělávala v podstatě stejně kuře, nebo jen ten šoulet. A podle toho jak se u toho tvářila, neřekl bych že právě s nadšením. Spíše proto, že je to docela zdravé jídlo. Já sám jsem si ho taky nikdy moc neoblíbil, ovšem jednou za čas. Tradice…

Proto jsem si udělal jen nemnoho. Tedy šouletu. Kachničkami nešetřím a kvůli nim to jenže 🙂

Celý článek »

Přestaňte nás okrádat!

Opět se k ní vracím a ne proto abych poučoval o tom jak, ale z čeho. Pro mne je příprava této české klasiky daná. Jen mne čím dál tím více nasírá podvodné jednání a jednoznačná hloupost se kterou se pravidelně setkávám. Nejde o nic jednoduššího, než rozdíl mezi hovězími dršťkami a vepřovými žaludky. Ale popořadě.
Mám dršťkovou prostě rád. Moc rád. Nevynechám v poslední době a oproti dřívějšku příležitost dát si porcičku kdykoli na ni narazím. A může to být v tom nejobyčejnějším bufáči. Co mne ale opravdu dokáže vytočit, je jednoznačný podvod na zákazníkovi – používání vepřových žaludků s dršťkami napolovic, nebo dokonce pouze jen těch. To je u mne zlodějna (a mršení původně skvělého pokrmu)!

Celý článek »