Moje Dobroty

Na nový rok při přípravě oběda, to venku vypadalo asi takto. A kdo koukne pozorně, najde ptáčka schovaného v křoví. Stejně jako štědrovaření, ani tentokrát jsem nikterak nepřeháněl. Silvestr je pro mne pouze poslední den v roce a pokud neusnu už před půlnocí, prožiju tuto v lehce sentimentální náladě hlídajíc, zda mi na balkónu neskončí některá ze světlic, jimiž si lidé v širém okolí prosvětlují vstup do roku nového.

Kolínko tentokrát bylo tak nějak z nutnosti. Plánovaně jsem je připravil do vákua už 14.12! Solené, s česnekem a nic víc. Po čtyřech dnech šoupnul společně s balíčkem hovězího hrudí do trouby na průměrných 80°C / 8 hodin. No a pak nechal opět odpočívat a čekat v lednici. Až do Silvestra. Jelikož vákuum drželo a sáček zůstal pěkně pevný, trpělivě jsem čekal celých 12 dnů a teprve poté kolínko rozbalil. No paráda.

Celý článek »

Křepelka je společné pojmenování pro 5 rodů hrabavých ptáků z podčeledě koroptve, která je součástí čeledě bažantovitých.

Nejdříve bych rád upřesnil jeden fakt. Firma Caillor tvrdí, že jejich produkce jedlých ptáků (teda ale výraz), je zásadně z farmářského chovu. Žádné klece. Zkusím jim to věřit a připravím si dvakrát křepelku. Koupil jsem balíček chlazených v akci za 129 peněz. A dále?

Není nic pro mne pitomějšího, než plánování menu. Nebo i jen postupu přípravy. Nedokážu se totiž rozhodnout jak to celé nakombinovat, a tak ve výsledku často končím pocitem, že jsem to promyslel málo, a chtěl bych do jednoho pokrmu nacpat vše co jen je, ale i není možné. Takže? Není nad okamžitý pocit, potřebu, improvizaci.

Takže co? Potřeba, pocit, improvizace. A nebudu vás otravovat soupisem surovin.

Celý článek »

Je to spíše jarní recept. Protože žemlová nádivka se spoustou bylinek k jaru patří. Ale já měl ten jediný kousek k dispozici nyní a tak neváhám. Plním, peču, jím a mlaskám si. Každopádně zajímavé je: nejen že tuto specialitku dnes nikde nepotkáte, ale já jsem ani nesehnal recept! Nikde. Tedy..??.. Né že by jako něco na tom webu vezdejším nebylo. Ale klasiku od Viléma Vrabce například jsem v jeho kuchařce nenašel. Santnerku doma nemám a tak teda jako nevím. No nic. Poradil jsem si sám a výsledek je zde. Tady. Teď…

Mimochodem. Můj táta každý rok kupoval a doma si boural velikého krocana. Klidně 14-16 kilo vážícího. Na tom je spousta kůže. Kam až moje paměť sahá (cca 1991) byl doma a připravován na různé způsoby. Tu kůži pak otec plnil sekanou. Páni a dámy, to vám byla dobrota neskutečná. Tak skvělá, že pekl toto jako specialitku, několik kusů, sestře na její svatební hostinu.

Celý článek »

Pravidlo první a jediné? Nebabrejte se s tím! Máte li k dispozici litinový hrnec, je to brnkačka náročná jedině na čas. Ale i ten je zde relativní. Protože je to málo pracné. Tolik k přípravě škvarků z vepřového sádla. Pomazánka je pak ještě snažší. Protože já, a i vy po přečtení následujícího textu budete mistry v přípravě jednoduché, chuťově skvělé a klasické české dobrůtky. Opět platí, nedělejte si to složité.

Celý článek »

Na svatého Martina je to prostě tradice. A protože já ji už několik let ignoroval, nemohu letos odolat. Navíc, podařilo se mi konečně vyrobit fajnové domácí kysané zelí. A ještě navíc. Náhodně jsem narazil na klasický polský recept. Jmenuje se to lemieszki (lemiešky) a dost se podobá českým šťouchancům, nebo ještě známějším škubánkům. Aby toho nakonec nebylo málo, dovolím si připravit něco dnes už neobvyklého. Nadívaný kachní krk. A to je dobrota převeliká. Proč? Protože ho mám! Ona totiž ta maďarská kachna od posledně byla dost neopracovaná. A to já kvituji s povděkem. Krom drobů totiž měla neodkrojený právě ten krk. Tedy kus masité a tučné kůže ideální na plnění žemlovou nádivkou. Prostě paráda 🙂

Ale, ten krk přeci jen dodám extra. Tedy v kratším článku příště. A taky lemieszki jsem nakonec poupravil natolik, že vlastně vzniklo něco jiného. Takže postupně.

Celý článek »

Protože se mi podařilo při přípravě k posledně uvedenému receptu uvařit jej opravdu fajnový a navíc nafotit pěknou sérii obrázků, jeden postup tady zopakuji. Mně totiž karlovarský knedlík doslova učaroval. Je nádherně modifikovatelný. Vyjadřuje momentální náladu kuchaře, stejně jako pozdvihne jídlo ke kterému je právě připraven. Přidejte si do něj staronově objevené brusinky, nebo spoustu pažitky. Muškátový oříšek, drcené vlašáky, nebo lehce orestovanou cibuli na slanině. A je pokaždé jiný, skvělý. Ne nakonec je vlastně základem pro tradiční českou nádivku do masa. Kuřetem počínaje. Stačí jen doplnit ještě větším množstvím zeleně, smetanou, hříbky, jatýrky, kaštany…

Celý článek »

…a brusinkový karlovarský knedlík. A to vše včetně receptu věnováno roztomilé kolegyni Lucii. Páč tentokrát mne k tomu nápadu přivedla ona. Vysloveným přáním. Že jako by se to ráda naučila.

Ono je to tak. Na klasickou svíčkovou mám děsnou chuť už týden. V mrazáku parádní kus pečeně z divočáka a na webu jsem zahlédl zajímavý nápad. Brusinky rovnou do knedlíku. Bramborového. No tak co s tím? Maso prošpikovat slaninou, omajdu jako k hovězímu a ty brusiny do karlovaráčku. Je to jasný a jdu makat na výsledku. Ale!

Nestíhal jsem nákup. Na knedlík doma jen jedna včerejší houska a v lednici jedna mrkev. Žádný celer. Kuuurňa to je pakárna. Je 28.10.2016, státní svátek a dík těm šaškům pod Hradem všude zavřeno. Hodinu a půl mi trvalo v okolí bydliště najít jediný, samozřejmě čínský obchod, kde jsem koupil 4 rohlíky za kačku páč z mrazáku a půlkilovou mraženou zeleninu pod svíčkovou. To vše nic proti ničemu a já mohu opravdu začít.

Celý článek »