Moje Dobroty

S pivečkem kozlíkem. A s perníkem. A zvěřinovým demi glace. Prostě samé dobroty v jednom hrnci a čeština jako poleno. Týden jsem přemýšlel co s tím fajnovým masem, jež jsem přivezl od sestry. Z domácího chovu. Týden si klidně odpočívalo ve vakuu naložené do olivového oleje, pepře, česneku a rozmarýnu. A koncem toho týdne prozření spojené s novým objevem. Ukecal mne totiž kolega, abych s ním šel na oběd. No, ukecal…

Jídelna Eurest, Praha, Roztyly. Další z mých zážitků s podobnými šmejdy, nemilý výstup kvůli špatnému označení zboží cenami a následek. Paní, vedoucí toho hnusoprovozu mi spolu s omluvou dala doporučení. Jak prý se mohu, nebo spíše mám v podobných situacích k jejím podřízeným chovat. Tak takhle ne madam! Mne tam už nikdo neuvidí a vy si své rady klidně strčte do … hrnce s polívkou … Obojí stojí za stejný prd.

Celý článek »

Je li z ovečky, pak po mléce. Voní, chutná a je doslova plné harmonie.

Kdyby mi před týdnem někdo chtěl vnutit jídlo z tři roky starého kusu skopového, nebo i jen to maso, poslal bych ho k čertu. Nevím odkud, nevím druh, nevím jak to žilo. Nechci. Nemůže být dobré. A omyl! Po zkušenosti s masíčkem z plemene Ovce vřesová mohu s klidným svědomím prohlásit, že i z takto starého kusu maso je k jídlu a skvělé v chuti. Bez tradičního zápachu a křehké jak jen může být s ohledem k věku zvířete a způsobu úpravy. Popravdě, představím li si některé kousky z rádoby mladých jalovic od řezníků v Praze (nebudu primárně jmenovat), je toto dokonalost sama!

Celý článek »

Utopenci jsou v české hospodské kuchyni klasika, která téměř nemá obdobu. V kyselém nálevu odleželá uzenina s cibulí je jednoznačně zajímavá v chuti, osvěžující a pravděpodobně nejzdravější z nezdravých uzenin obecně. Dík octu a vylouhování tuku do nálevu s jeho obsahem. Tak to vidím já. Popravdě ale, už to moc nejím. Tak asi třikrát do roka, a dost. Následující recept není můj a ani má představa buřtů v marinádě. Upozornil mne na něj kolega. No a já to vyzkoušel. Jsem rád protože, i když poněkud brutální v chuti, jde o zajímavou kombinaci výrazných ingrediencí a pálivé chuti papriček.

Celý článek »

Pětadvacátý pšenično žitný odokáč pivní s česnekem. A proč tentokrát jiný název pro článek o pečení chleba? Těch co začínají číslem v pořadí už bylo dost. Beru už jako fakt, že péct kváskový chléb umím a netřeba počítat. Popravdě ale, spokojený stále nejsem. Nepeču dost často, protože nemám kam chleba udat. A když nepeču často, trpí moje zkušenost. Hlavně ale kvásek. Ten totiž vyndám z lednice tak jednou za 5 týdnů! A to je pro něj peklo. Vždy jej ještě oživím. Ovšem nákladně (mnoho mouky), a hlavně už dávno není co býval. Nelíbí se mi jeho vůně a je líný jako to pověstné prase. Což je logický nesmysl. Viděli jste někdy prasátka naživo? Jak jsou čilá a mrštná?

Celý článek »

Klasika komunistické restaurace a dodnes má oblíbená dobrota. Ať si Pohlreich i jiní říkají co chtějí. A protože tady ne poprvé, dnes bez zbytečného vysvětlování. Prostě další varianta s rozkošnými sterilovanými mini žampióny a obrázkovým návodem. Mně se prostě ty fotoromány děsně líbí. Co ty na to paní Petro?

Každopádně, u mne doma je toto jídlo vždy kombinací dvou faktů: zbylo něco z úpravy většího kusu masa a budu v práci 2-4 dny od rána do večera. Jasný spouštěč i jistota. Nebudu totiž muset například o víkendu shánět kdoví co jako moji kolegové. Tak tedy…

Celý článek »

Jsem rád, když se daří. A jsem ještě spokojenější, když vám tady mohu to co se podařilo prezentovat. Nedávno nový nápad s tekutým kouřem jsem zdárně dokončil a mohu jen doporučit. Nečekejte nějaký gurmánský šok. Je to jen náhražka opravdového uzení. Každopádně ale nemálo zajímavá, zdravější a snadná v přípravě. Tedy pominu li to odležení ve vakuu. Tady jaksi je to hra s časem, trpělivostí a prostorem v lednici. O investici do vakuovačky a hlavně pytlíků nemluvě. Mně to celé ale stálo za to.

Celý článek »

Ve třetí třídě základní školy, někdy v průběhu listopadu, jsme se s rodiči a sestrami přestěhovali v rámci mého rodného města Havířova. Já začal docházet do nové školy a můj život opravdu hodně ovlivnily primárně dvě věci.

Zamiloval jsem se do spolužačky Hanky, která mi náklonnost projevovala pícháním špendlíku do zadku, a oblíbil jsem si navždy klasickou českou smaženku. Ty prodával školník v mini krámku přímo ve škole za 3,60 a já se z nich mohl zbláznit.

Zatímco Haničce jsem věrný dodnes a jednou provždy (což ona dobře ví), kupované smaženky nežeru. Páč stojí za prd! Tedy většinou. Dokud si je neudělám sám. A proč text o takové blbině? Protože nechápu.

Celý článek »