Hledat
Počasí
Počasí Praha 10 - Slunečno.cz
Nejnovější seriály
Hodnocení na SerialZone.cz
Řekli o jídle…

- "Objev nového jídla znamená pro člověka mnohdy více, než objev nové hvězdy"
Savarin

- "Gurmán, který myslí na kalorie, je jako prostitutka, která se dívá na hodinky"
James Beard

- "Největším nepřítelem českého kuchaře je jeho fantazie"
Zdeňek Pohlreich

Rubriky
Archiv
TOPlist
TOPlist
QR Code

QR Code

Anketa
Radar

Posts Tagged ‘Česky’

Houbové retro lečo

OLYMPUS DIGITAL CAMERARetro je slovo dnešní doby. Všechno se snaží být retro a často jde jen o směšnou náhražku bývalé kvality. Typickou ukázkou budiž pravidelné retro týdny v Lidlu. Zkusili jste například v rádoby staré pixle dnešní luncheon meat? Pěkný hnus! Něco jsem se ho naotvíral, hlavně v devětaosmdesýtém na vojně. A věřte mi, tohle je jiná liga. Každopádně retro lečo je výraz volený nahodile. Jen tak. Přišlo mi to na mysl. A jde o recept ze stejného období. Tedy osmdesátých let minulého století.

Tohle jídlo jsme si narychlo připravovali všichni, kdo žili a pracovali v rekreačním středisku ve Zlatých horách v Jeseníkách. Když nebylo dost peněz a protože do lesa blízko. Takže denně na houby. Jen já dnes jaksi nesháněl holubinky, ze kterých jsme to dělali tehdy, ale použil velmi podobnou hlívu.

Celý článek »

Kachnička s kmínem a zelíčko s medem

OLYMPUS DIGITAL CAMERA Tak tohle není nic extra že jo. Kachna. Ale mně jde o to zelí. Mladé. Hlávkové. Je to děsně snadné a moc dobré. Fakt je, že já si takhle připravím kastrol a pak to jím ke všemu. Klidně to narvu do sendviče, do polévky, k jitrnici, steaku, smažáku. No ale samo že nejlepší je to právě s tou kachnou, respektive výpekem z ní a fajnovými bramborovými nočky. Vůbec, nočky v omáčce poslední dobou miluju. No a k tomu křupavé zelí…

Celý článek »

Šetříme v kuchyni – rizoto z jehněčích pupíků

DSC_0026-02Ale ne jen tak jako že dušenina a do toho zbytek rejže. Poctivě. Kvalitně. A přesto lacino. Kdo posledně poslechl moji radu a zakoupil jehněčí bok za pár peněz, mohl si z něj odříznout svalovinu z břišní části. A z tohoto pupku nakrájet nudličky. Příprava je pak jen o času. Protože je to trochu žvejkací a vyžaduje klidné pomalé dušení. V první části přípravy.

Celý článek »

Šetříme v kuchyni – rozpečený jehněčí bok

pečená03-02Velikonoce, stejně jako každé jiné svátky mohou naši peněženku zatížit dost výrazně. Tedy co se kuchyně týče. Mladá jarní masa jsou klasickým příkladem. Já se ve čtvrtek jen tak zlehka porozhlédl a ceny si potvrdil. Je to podobné rok za rokem. Většinou jsou rozdíly podle kvality přípravy. Nejdražší masa, bez kosti a tuku mohou v klidu přesáhnout 400 Kč/kg. A konečně je smazán rozdíl, mezi českou a dovozovou produkcí. Tedy hlavně Novým Zélandem. Většinou.

Celý článek »

Šetříme v kuchyni – Vepřový paprikáš s cibulí, kroupami, zelím

DSC_0018-01Z Remosky. Jo, a pokud byste měli pocit, že vidíte normální segedín, tak máte normálně pravdu. Ono to slovíčkaření je občas docela srandovní. Každopádně změna tady je podstatná. V přípravě. Takže proč to nezdůraznit názvem.

Z Remosky. Jo, tady je asi jasno. Já tuhle kombinaci dušenou na sporáku jíst nebudu, a péci v troubě je docela drahé. Tedy hlavně v elektrické, horkovzdušné. No a dále už jednoduše. Dvě nádoby a krájecí prkénko. A nůž. Jasný ne?

Celý článek »

Rozpečené vepřové chvostíky

DSC_0028-02Tohle maso, masný produkt, nebo jak to chcete nazvat, mne u řezníka nejdříve rozesmálo. Cože? Chvostíky? No viděli jste to někdy? Já teda ne. I když na první pohled bylo jasné, o co jde. Zjevně vepřové ocásky. Od prdelky po špičku. Neuvěřitelný. A za pajdu kilo. No musel jsem to zkusit a měl okamžitou představu. Stejně jako koleno, nebo předvařené nožičky upéci dočervena. A předtím brinning. Tedy opět utopit na dva dny do slaného láku. No nebudu to zbytečně okecávat. Snadné, jednoznačné a vynikající. V tom obchodě, prodejně z řetězce Múúú, tvrdili, že to mají pořád v pultu. Uvidíme. Já totiž půjdu každopádně znovu.

Celý článek »

Vepřová plec brinovaná a pomalu pečená

Vepřová plec brinovaná a pomalu pečená02Čtyři dny ve slaném láku s česnekem na balkónu. Poté šest hodin pod poklicí v litině, prohřívaná při devadesáti stupních. A nakonec dopékaná do barvy, dvě hodiny, při dvou stech stupních, stále pod poklicí, podlévaná pivem. Plzničkou. Dvanáctkou. Pak ještě půl hodinka odpočinku v už vypnuté troubě bez poklice. Aby povrch maličko zkřupavěl. Mňam.

Jo, a po čtrnácti měsích jsem ochutnal právě natočené pivo. Kuuurňa! Děsně dobrý je to.

Tak to je zhruba popis mého sobotně nedělního oběda, večeře, svačiny. A kompletace postupu nakládáni masa zvaného brinning. Když jsem zjistil, že po tom co to znám od babičky, používá podobný postup moje sestra a já tak nakládám vepřová kolínka, což je tady už léta profláklé, dostala mne svým přístupem restaurace, bistro Grils. Protože oni, součást mého oblíbeného řetězce Ambiente, takto nakládají a marinují veškerá u nich nad ohněm grilovaná kuřata.

Celý článek »