Posts Tagged ‘Česky’
Bramboračka veganská s hříbky a vločkami
Slíbena Petře a vyloženě pro ni připravena. Bez masa, sádla a vývaru. Přesto skvělá a hlavně do léta poslední, neboť parádní hříbky od paní Gity z loňské sezóny prostě došly. Na nedávné opečenky a tuto polévku jsem zlikvidoval poslední krabičku podušených a mražených. Ty sušené ještě mám, ovšem kvapem mizí.
Je to prostě bramboračka. Jedna z mnoha. Je univerzální, málokdy si zopakujete její podobu a ještě hůře tu parádní od babičky. To tedy já určitě. Miloval jsem ji a vím už jen jediné – byla jiná, skvělá a perfektní. Vždy ve stejný den jako bramboráky a kafe z melty s mlíkem. Jak já to miloval…
Kuřecí řízek Berry s opečenými bramborami
Tak tohleto jsem nepřipravoval takových 8-10 let. Plus mínus. Spíše ale to první. Jde o starou a podle mne nepříliš originální klasiku průměrných komunistických restaurací. Já to naposled viděl a vařil v restauraci v Havířově, kde rukou pevnou vládnul velký profesionál a klasik, který se ovšem v té staré klasice poněkud pozapoměl. Na druhou stranu, lidé si to docela rádi dávali a čekali že to u nás dostanou. Dovolil bych si ale tuto situaci komentovat ze dvou pohledů:
Drožďové kapání do polévky
Opět jsem dlouho neměl tuhletu klasiku a nechal se navést pohledem na drožďovou pomazánku v jednom lahůdkářství. Chyběla jaksi odvaha ochutnat ji, ale cestou domů nabral jsem kostky droždí v obchodě a doma si připravil klasiku. Je to snadná a chvilková záležitost od níž může odrazovat pouze to, že restované droždí příliš nevoní (tedy pro mne to neplatí) a docela rádo vystřeluje z pánve.
Takové to domácí restování, jež vám dokonale zababrá sporák a výsledkem je jen hromádka rádoby chutné kašičky jež ovšem nakonec v polévce udělá takovou parádu, že i speciality z Pohlreichvy kuchyně blednou závistí.
Hovězí žebro nemá jméno od slova žebrota
A za málo peněz můžete mít opravdu hodně muziky. Nebo masa v tomto případě.
Ač je v této zemi stále zvykem považovat hovězí žebro za méněcenné maso dobré leda tak do polévky a fajnšmekři, zvláště ti samozvaní, si pro ta kvalitnější chodí výhradně ke specialistům do TRMS či Naše maso, já tvrdím že je to hloupý názor i přístup. Samozřejmě, ta kvalita není od věci, ale myslím že bychom nejdříve měli umět využít základní suroviny a pak až sahat po tom lepším. Já sám musím přiznat že takto krásně se mi to žebro vydařilo poprvé. Že by to učení co je…
Hříbkové opečenky a kysané zelí od Petra
Staročeský recept z čerstvých nebo mražených hub. Povařené, nastrouhané brambory promíchané s moukou a na cibulce osmahnutými, vychlazenými houbami, ze směsi vytvarované placičky, ty usmažené na sádle dozlatova. Ale protože pro Petru, tak vegansky a tedy na oleji, bez vajíčka. Ve výsledku je to skoro stejné. A dobré…
Já se o tom dočetl náhodou a měl okamžitou chuť vyzkoušet. Jsem rád že se podařilo a mohu vám nabídnout něco jednoduchého a přitom velmi chutného. Po kdejakých rádoby karbanátcích ve vega stylu je toto opravdu velmi osvěžující a zajímavé jídlo.
Jarní kuřátko plněné žemlovou nádivkou
Jarní kuřátka prodávaná a nabízená často jako baby kuřata jsou většinou půlkilová a obecně nejlepší z francie. Já je občas zahlédnu v Tescu, ale navyknul jsem nakupovat už před několika lety v Intersparu. Ten nám ovšem zrušili, takže opět Tesco. Mohl bych je vzít od farmáře na trhu, ale já chtěl to francouzské. Pro srovnání s českou kvalitou. No a myslím, že o něco levnější české se opravdu vyplatí. Celý postup může se zdát složitý a pracný. Je to ale spíše jen spousta slov o něčem dosti snadném. No a ještě vzpomínka. Připravovala to pravidelně jedna z babiček a taky táta. Musím přiznat že jsem neměl tohle jídlo rád ani od jednoho z nic. Proto také dodnes u mne podobné jídlo neuvidíte. Hmm, chyba. Včera jsem byl opravdu mile překvapen, stejně jako spolubydla se kterým jsem se o poloviny kuřete dělil.
Krůtí placičky s česnekovým špenátem
Namísto placek bramborových mohou být masové. Jistě, s kouskem bramboru jako spojkou i dochucovadlem. Ale masové. Nemusí to být vždy jen bramboráky, karbanátky, burgery. Tohle je taková odbočka a kombinace tři v jednom. Něco mezi nimi. Původně jsem vlastně chtěl připravit holandský řízek z krůtího masa a s jiným sýrem. Pak jsem ale zahlédl Ivana Vodochodského v bedně a nápad byl na světě. Jen ta jeho příprava mi doslova vadila. Stále opakoval něco o tom, že nebude maso příliš kutrovat ať má nějakou strukruru a nakonec z toho byla jakási asijská sekanina kašovité konzistence.