Moje Dobroty

…Ume ocet či Tahini pasta jsou parádním doplňkem a v Indii je jako doma.

Mně červená čočka zachutnala napoprvé a stala se pravidelnou součástí jídel. Loni v létě například, jsem připravil oběd návštěvě. Sestře, švagrovi a jejich synovi. Hummus z červené čočky podle Kokešky. Zajímavé je, že její recept jsem na podzim nahradil pokusně mnohem snazším a jen zíral. I když pouze ze tří surovin, opravdu skvělý výsledek. No a nakonec mezi svátky jsem to dotáhnul k jednoznačnému výsledku. Bez červené čočky už nechci fungovat.

Celý článek »

Letošní sezóna zvěřiny je u mne opravdu bohatá. Vyzkoušel jsem dvě parádní úpravy divočáka a nyní srnčí gulášek podle momentálního nápadu. To vše naprosto neplánovaně. Nejdříve jsem si objednal u svého oblíbeného prodejce mražený balíček srnčího na guláš. Za dost zajímavou cenu. Než jsem se dopracoval k odnosu domů, překvapila mne kolegyně právě tím kančím. Takže mražené putovalo dál do mrazáku a použil jsem jej až nyní. A překvapilo.

Celý článek »

“Človek mieni a pánboh mení”, říkával kapitán Martíček, velitel ošetřovny útvaru kde jsem v devětaosmdesátém sloužil. Taky jsem mínil. A dost dlouho. Pak stačilo jedno ochutnání parádního rillettes ve foodtrucku Electrolux a připraveného Antonínem Bradáčem. Změna názoru, nákup a příprava vlastní, doma.

Ono vlastně to mé mínění vycházelo ze dvou předpokladů. Že francouzská kuchyně bývá až moc přechucená vším tím vínem, kořením a bylinkami. Že rozpékat maso na hadry spousty hodin není žádný přínos a česká „vepřovka“, tedy maso ve vlastní šťávě je prostě ideál. Je to blbost samozřejmě. Rillettes, obzvláště kachní je totiž veliká dobrota.

Celý článek »

Letošní letní sezóna byla u mne ve znamení žebírek. Vyzkoušel jsem péci a ve vákuu vařit i péci různě stará vepřová, velmi mladá jehněčí, opět rozdílná telecí a nakonec kančí. Je skvělá ta možnost. Tedy srovnat si kvalitu, chutě a dost podstatné rozdíly v mase jako takovém. A v cenách prosím pěkně. To bylo dost podstatné. Každý si umíme koupit drahý kus kýty, nebo například jehněčí kotletky za 300 a více korun kilogram. Ale tohleto masíčko, parádní, jemné, prorostlé a tedy šťavnaté stojí do 150,- Kč/kg. A to je dobrý začátek pro zamyšlení , vyzkoušení, no a pro mne jednoznačnou oblibu.

Celý článek »

Superměkké a pěkně vypečené. Nekecám a jdu do něj. Tedy v tuto chvíli už jím do vás. Celé to začalo více než před rokem u článku, který je stár téměř šest let. V diskuzi nad recepisem kolegy blogera jsem zapochyboval o smysluplnosti použití hovězího vývaru do dršťkové polévky. On vysvětlil a mně by se líbilo kdyby dnes zaznamnal že jsem jeho názor na vaření nejen přijal, ale i povýšil. K dokonalosti.

A znovu. Celé to začalo ve čtvrtek 1.9.2016, tedy před několika dny poznámkou kolegy a kamaráda. Toho, který mi pomáhal v dřevních začátcích tohoto webu s jeho zprovozněním. Přijel z dovolené v Maďarsku a jako jedno z prvních zajímavých jídel doporučil dokonalý perkelt z hovězích drštěk. Já jej na to téma druhý den oslovil telefonem a třetí už vařil.

Celý článek »

Jediná lžička ochutnávky od kolegyně Darinky a bylo jasno. Rovnou jsem mazal do obchodu pro nákup a ještě týž den doma pokračoval s přípravou. A to jsem původně šel jen na otočku do práce. Pro úrodu okurek ze zahrady na jižní Moravě.

Tedy ochutnáno, jako úvodní text (první odstavec) sepsáno v sobotu 6.8. Také nakoupeno, připraveno, opět ochutnáno, druhý den rozneseno po okolí aby i jiní věděli. Pak, v pondělí 8.8. přineseno do práce kolegyni Katce, ve středu prodebatováno s původcem toho všeho, Darinkou, a teprve dnes to snad dodám i vám. Takové nadšení a nakonec pomalu týden pryč. Žeby prokrastinace? No, to by ke mně pasovalo…

Celý článek »

A tady máte slíbený druhý, respektive třetí krůtí recept. Druhé je maso v pořadí jak jsem koupil a chtěl vařit. Krůtí maso. Opět. I když tentokrát se jedná o droby a ty příliš často nepřipravuji já, stejně jako většina lidí zdá se. Srdíčka jsou vděčná surovina. Poměrně snadno se čistí, dík velikosti těchto na rozdíl od kuřecích se dají půlit a to mi pak na talíři připadá zajímavější. Navíc, dík tomu se celkově lépe opracovávají. Podobně se nechají připravit i žaludky, ale ty já důrazně odmítám. Velmi špatně se čistí, často v nich křoupe písek a je to taková nevzhledná věc.

Jednoznačně, jestliže v už popsané prodejně natrefím také na krůtí jatýrka, jdu do nich. Opět jsou příjemně větší než kuřecí a lehce podobná králičím. Každopádně u mne jedině dva způsoby přípravy: na másle opékaná, nebo tradičně v trojobalu smasžená. Tak uvidíme…

Celý článek »