Moje Dobroty

Příprava  pečení domácího kváskového chleba je záležitost zdlouhavá, vyžadující trpělivost a jistou dávku zkušeností. Já peču jen průběžně a to vše tady sbírám právě dva roky. Od 9.6.2014. Letí to a dnes mám vymakanou recepturu včetně postupu který vyhovuje mně. Pomalu to pokouším, zkouším specialitky. Tou zásadní je chléb s velkými oky ve střídce.

V základu trvá vždy stejně příprava kvásku, neboli prefermentu – 12 hodin. V další fázi od přípravy těsta je to v průměru 5-6 hodin k sázení do pece. Jiná možnost je ale lednicové kynutí. Tam po 90. minutách vkládáme prohnětené těsto buďto rovnou v ošatce, nebo já v olejem poprášené míse na 6-12 hodin odpočívat při nějakých 8°C.

Celý článek »

Máte pocit že si z vás dělám legraci? Jo? No tak čtěte a koukněte na fotky. Původně to měly být jen poznámky. To abych si zapamatoval jak jsem připravil konkrétně tento. Protože totiž nedělám stále stejný chléb jako někteří (a znám takové konečně už osobně), ale neustále experimentuji. Nepopíši vám zde sice vše dopodrobna (myslím, že už netřeba), ale ty poznámky si prostě dělám. Tentokrát jsem si prostě dovolil tu pitomost a bylo jasno. Třiatřicátý chléb je ve znamení létání s vrtulníkem, nebo přesněji, kvadrokoptérou. Aby bylo úplně jasno, jedná se samo sebou o model. Vydařený a zábavný. Moc a moc a ještě více…

Celý článek »

Co furt všichni máte s těma bublinama? Vždyť se na to nedá mazat máslo!

No jo, jenže chutný to je. Strašně moc. A tak si já nedám s tím chlebem pokoj a nedám! Tentokrát je to o ještě vydařenějším kousku a doplňku na pečení, který mohu vřele doporučit. Vyhlížel jsem jej v obchodě, jednom konkrétním, od prosince loňského roku. Takže níže obrázek a zde odkaz ke koupi. Jak vidíte, jedná se o kameninovou desku na pečení pizzy. Jak je asi jasné, chléb na ní půjde připravit také. Ostatně, níže už popis prvního pokusu a pozor! Konečně, poprvé řízeně, bubliny skoro takové, jaké je chci. Samozřejmě že ne jen dík tomu šutru. Protože hnětení je to podstatné. To se přece ví 😀

Celý článek »

2.7.2014 to celé začalo. První pokus o založení vlastního kvásku a rovnou vám v tuto chvíli mohu nedoporučit. Proč? Protože zklamání a veliká prodleva dík nekvalitě vás mohou nejen zbrzdit, ale hlavně úplně odrovnat. Přesněji řečeno, vy nic nepoznáte pokud jste se do styku s poctivým kváskem ještě nedostali, že právě ten váš není kvalitní. U jídla to tak je. Myslet si můžete co chcete, ale osobní zkušenost nenahradíte. Tak i já se rok a půl trápil jakýmsi nepovedeným mrzákem. Nyní, po prvních dvou použitích kvásku od profíků nestačím zírat.

Celý článek »

Tartine bread: ten název je vhodný k zapamatování. Kombinace receptu z facebookového profilu pečem pecen a nový kvásek od pekaře mne dovedly až k tomuto. Další čtyři budou vycházet z následující zkušenosti. Proto předpokládám několik rozšíření tohoto článku. Bude li se dařit. Tolik na úvod.

Chcípnul mi kvásek. A žádná lítost. Tedy zprvu by i byla, ale. Vážně se mi nelíbil, cítit byl podivně a vůbec. Ať jsem machroval za ten rok a třičtvrtě jak chtěl, nikdy to nebylo "to vono". Chléb chutný, ale hutný. Jen jednou, omylem, se podařily ty velké bubliny. Kompletně a za celou dobu vždy s pomocí droždí. Čerstvého i sušeného. Takže kaji se omlovám za hloupost i netrpělivost. Protože..!!..

Celý článek »

Pětadvacátý pšenično žitný odokáč pivní s česnekem. A proč tentokrát jiný název pro článek o pečení chleba? Těch co začínají číslem v pořadí už bylo dost. Beru už jako fakt, že péct kváskový chléb umím a netřeba počítat. Popravdě ale, spokojený stále nejsem. Nepeču dost často, protože nemám kam chleba udat. A když nepeču často, trpí moje zkušenost. Hlavně ale kvásek. Ten totiž vyndám z lednice tak jednou za 5 týdnů! A to je pro něj peklo. Vždy jej ještě oživím. Ovšem nákladně (mnoho mouky), a hlavně už dávno není co býval. Nelíbí se mi jeho vůně a je líný jako to pověstné prase. Což je logický nesmysl. Viděli jste někdy prasátka naživo? Jak jsou čilá a mrštná?

Celý článek »

Ve třetí třídě základní školy, někdy v průběhu listopadu, jsme se s rodiči a sestrami přestěhovali v rámci mého rodného města Havířova. Já začal docházet do nové školy a můj život opravdu hodně ovlivnily primárně dvě věci.

Zamiloval jsem se do spolužačky Hanky, která mi náklonnost projevovala pícháním špendlíku do zadku, a oblíbil jsem si navždy klasickou českou smaženku. Ty prodával školník v mini krámku přímo ve škole za 3,60 a já se z nich mohl zbláznit.

Zatímco Haničce jsem věrný dodnes a jednou provždy (což ona dobře ví), kupované smaženky nežeru. Páč stojí za prd! Tedy většinou. Dokud si je neudělám sám. A proč text o takové blbině? Protože nechápu.

Celý článek »