Moje Dobroty

Jemná a dokonalá husí jatýrka z francouzského či maďarského chovu jsou jednoznačně delikatesa. Ovšem nákladná. Vyzkoušejte ale ta česká, krůtí, čerstvá a do stovky za kilo. Pokud se naučíte použít je rozumně a s delikátním přístupem k jejich konzistenci, budete překvapeni. Ale! Nakupujte na váhu, přímo z pultu a čichejte. Opravdu poctivě. Protože jen lehce zapařaná, špatně uskladněná a naprudko prodávaná ve velkém mohou nechutně zavánět. A nemyslím jen zápach…

Celý článek »

A tady máte slíbený druhý, respektive třetí krůtí recept. Druhé je maso v pořadí jak jsem koupil a chtěl vařit. Krůtí maso. Opět. I když tentokrát se jedná o droby a ty příliš často nepřipravuji já, stejně jako většina lidí zdá se. Srdíčka jsou vděčná surovina. Poměrně snadno se čistí, dík velikosti těchto na rozdíl od kuřecích se dají půlit a to mi pak na talíři připadá zajímavější. Navíc, dík tomu se celkově lépe opracovávají. Podobně se nechají připravit i žaludky, ale ty já důrazně odmítám. Velmi špatně se čistí, často v nich křoupe písek a je to taková nevzhledná věc.

Jednoznačně, jestliže v už popsané prodejně natrefím také na krůtí jatýrka, jdu do nich. Opět jsou příjemně větší než kuřecí a lehce podobná králičím. Každopádně u mne jedině dva způsoby přípravy: na másle opékaná, nebo tradičně v trojobalu smasžená. Tak uvidíme…

Celý článek »

Základ už máte tady. Jednoduchá játra na cibulce. Ta omáčka je jen takový pokus. Vydařený ovšem. No a protože jsem vyzkoušel a zbylo a já nějak nevěděl co s tím, stačilo zalít ta játra. Skvělá kombinace a knedlík, těstoviny i rýže jako doplněk ideální. No a rychlý oběd za pár peněz.

Celý článek »

Nikdy jsem to doma ani jinde nevařil. Nikdy jsem to nejedl a nikde v nabídce neviděl. Pamatuji si ten recept jen proto, že je tak podivně nakombinovaný. A z mého pohledu vyloženě divný. Taky ten název? K tomu všemu ale poznámka na konci. V recepturách teplých pokrmů, komunistické to bibli každého kuchaře a základní učebnici všech odborných škol vaření figuruje tento recept na pozici číslo 18006. Strana 325. A víte co? I když žádná gurmánská parádička, ta kombinace vlastně musí nadchnout každého, kdo rád těstoviny a pečené kuře. No a co, že nemáte k těstovinám omáčku.

Tak to pojďme vyzkoušet.

Celý článek »

Měl jsem včera už ale takový polévkový deficit, že ač v posledních dvou týdnech obchodu a nákupům vyhýbám se jako čert kříži, vzal jsem to cestou domů z práce fofrem alespoň přes řeznictví kousek od mého bytu. Pro kousek kuřecích jatýrek a (stydím se převelice) mraženou zeleninu pod svíčkovou. No to víte, u špejlíka mrkev a celer nenakoupím. Takže jen ty dvě věci a idea. Výsledkem byla jednoduchá drůbeží játrová polévka výrazné chuti připravená za půl hodinky. A protože základní jednoduchou chuť mám obecně rád, brzy bylo po absťáku a v bříšku teploučko.

Celý článek »

Není to jen masem jak by si kde kdo myslel a já níže dokážu. Dokonce i milovaný vývar tentokrát vynechám. Jsem si jistý, že co čech to názor, rada, babiččin recept a maminčina kuchyně. Vy si buďte jisti, že dnešní recept je opravdu vydařený a ač nemusí odpovídat vašemu vkusu, nebo se podobat něčímu ověřenému stylu, stojí za vyzkoušení. Neskromně totiž tvrdím, že se mi dík nápadu a shodě okolností podařila jedna z nejlepších smetanových omáček v životě. Nesnažím se tvrdit, že tohle je to úplně nejvíc nejlepší. Myslím ale, že konkurovat těm lepším opravdu může. Takže tajemství skvělé svíčkové na smetaně? To moje je nově o víně.

Celý článek »

Nedávno jsem poprvé a pravděpodobně naposled ochutnal guláš zabíjačkový. Proč naposled? Je to snadné. Opravdu nemusím vepřový mozek v jakékoliv podobě. A poctivý zabíjačkový guláš se jím zahušťuje. Jak jsem čekal, tak se i potvrdilo. Nechutnal mi. Ovšem jednodušší verzi jsem od té doby zvažoval a nakonec i připravil. Guláš z pánve. Taková jednoduchá a ve výsledku překvapivě chutná záležitost. Vlastně jsem u první porce s knedlíkem nijak unešený nebyl. Ovšem později, v práci a s rýží, nevadil mi ani tři dny po sobě. Takže…

Celý článek »