Posts Tagged ‘Houby’
Houbové retro lečo
Retro je slovo dnešní doby. Všechno se snaží být retro a často jde jen o směšnou náhražku bývalé kvality. Typickou ukázkou budiž pravidelné retro týdny v Lidlu. Zkusili jste například v rádoby staré pixle dnešní luncheon meat? Pěkný hnus! Něco jsem se ho naotvíral, hlavně v devětaosmdesýtém na vojně. A věřte mi, tohle je jiná liga. Každopádně retro lečo je výraz volený nahodile. Jen tak. Přišlo mi to na mysl. A jde o recept ze stejného období. Tedy osmdesátých let minulého století.
Tohle jídlo jsme si narychlo připravovali všichni, kdo žili a pracovali v rekreačním středisku ve Zlatých horách v Jeseníkách. Když nebylo dost peněz a protože do lesa blízko. Takže denně na houby. Jen já dnes jaksi nesháněl holubinky, ze kterých jsme to dělali tehdy, ale použil velmi podobnou hlívu.
Zadělávané hříbky s brambory a šalotkou
Křepelka nadívaná a krupoto hráškové
Křepelka podruhé a lehká změna názoru. Ano, je to lepší kuře a tím pádem si podobné jídlo můžete připravit levněji a dost podobné. Ovšem jen podobné. Přece jen, křepelka má pevnější maso a je chuťově lehce výraznější. Potřebuje dost soli a něco málo k povýšení té chuti. A to se mi v klasickém českém provedení opravdu vydařilo. Navíc jsem si zopakoval postup, který z, pro mne, kdysi poměrně nechutných krup dělá parádní přílohu. Tak dobrou, že nemám potíže zblajznout toho plný talíř. A to je dobře. Protože jsem loňskými vánoci započal očistu, detox a změnu do budoucna. No a tomu tohleto poměrně dietní jídlo jen dopomůže.
Žampiónový krém
Ve světě houbové chuti jsou lidé rozděleni velmi jednoznačně. Buďto mají, nebo nemají rádi houby. Tento recept, ač velmi snadný a základní, je, myslím si, rozdělí jasně. Totiž, rozmixované žampióny po následném postupu jsou ve výsledku natolik houbové, že těm co neradi doslova roztrhnou hubu! Fakt síla v chuti. Sám jsem byl překvapen. O to více, že já se žampióny dělám kde co, ale nikdy krém pouze z nich.
Základem, světe div se, jsou žampióny. Ale samy o sobě to prostě nezvládnou. Tedy ne, že by nemohly. Chce to jen něco, něco, no něco, co podpoří jejich fajnovou chuť. Jako když přidáte do jahodového pyré několik kapek balzamika a citrón. Znáte?
Žampiónová polévka se smetanou a máslem
Dal jsem si ji narychlo v jídelně a dostal tradiční českou šaškárnu. Tedy vodu zahuštěnou moukou, povařenou, zjemněnou mlékem a vychucenou žampiony restovanými zvlášť nejspíše na margarínu. Ono to tak jde a nebyla vyloženě špatná. Nebyla ale ani poctivě žampiónová a já ji až tak moc nemusím, takže jen tak ukázkově dnešní rychlý pokus. No a taky abych sem alespoň něco přidal. Protože se neystám tento víkend vařit nic, co by stálo za zmínku. Dnes tedy už nic a zítra ten nejobyčejnější gulášek z hovězího pupíku s čerstvou majoránkou která mi na balkónu raší jako zjednaná.
Bramboračka veganská s hříbky a vločkami
Slíbena Petře a vyloženě pro ni připravena. Bez masa, sádla a vývaru. Přesto skvělá a hlavně do léta poslední, neboť parádní hříbky od paní Gity z loňské sezóny prostě došly. Na nedávné opečenky a tuto polévku jsem zlikvidoval poslední krabičku podušených a mražených. Ty sušené ještě mám, ovšem kvapem mizí.
Je to prostě bramboračka. Jedna z mnoha. Je univerzální, málokdy si zopakujete její podobu a ještě hůře tu parádní od babičky. To tedy já určitě. Miloval jsem ji a vím už jen jediné – byla jiná, skvělá a perfektní. Vždy ve stejný den jako bramboráky a kafe z melty s mlíkem. Jak já to miloval…
Hříbkové opečenky a kysané zelí od Petra
Staročeský recept z čerstvých nebo mražených hub. Povařené, nastrouhané brambory promíchané s moukou a na cibulce osmahnutými, vychlazenými houbami, ze směsi vytvarované placičky, ty usmažené na sádle dozlatova. Ale protože pro Petru, tak vegansky a tedy na oleji, bez vajíčka. Ve výsledku je to skoro stejné. A dobré…
Já se o tom dočetl náhodou a měl okamžitou chuť vyzkoušet. Jsem rád že se podařilo a mohu vám nabídnout něco jednoduchého a přitom velmi chutného. Po kdejakých rádoby karbanátcích ve vega stylu je toto opravdu velmi osvěžující a zajímavé jídlo.