Posts Tagged ‘Houby’
Segedínský guláš s hříbky a domácím knedlíkem
Leden 25th, 2015 | 
Napsal: 
Kysané zelí od Petra, sušené hříbky od paní Gity a můj domácí houskový knedlík plus celá příprava – kombinace ideální na…
Segedínský guláš jsem tady už popisoval. Jak tak koukám, poslední verze z října 2011 a opět října 2013. Tentokráte malinká změna a velký důvod. Hlavně ale prostá shoda okolností. Známý Petr přislíbil sklenici domácího kysaného zelí, které má opravdu skvělé. Skoro jako kdysi táta. Přinesl kýbl! Paní Gita opět dodala své dokonlé sušené hříbky, takže mám na další rok vystaráno. No a já tak jako tak plánoval něco s vlastnoručně připraveným houskovým knedlíkem. Navíc jsem zkoušel poprvé domácí dušenou šunku, což znamenalo dost zbývajících horších kousků masa ideálních na pečení. Ta kombinace byla jasná.
Novoroční zelnice s hříbky – veganská
Tak jak slíbeno, dnes konečně i doplněno. Novoroční zelnice je u mne už léta letoucí tradiční. Dle staré zvyklosti a zkušenosti. Že totiž ráno po silvestrovském veselí není nad záchranáře v podobě zelné polévky podobné známé valašské Kyselici. Mělo by v ní být hodně kyselosti z poctivého zelí, dost brambor a nezanedbatelně sušených hříbků i poctivé uzené valašské klobásky. Jenže letos se trochu nezadařilo. Klobásu jsem jaksi pozapoměl sehnat a tak připravil polévku i pro kolegyni Petru. Veganku. A naštěstí ke vší spokojenosti. I když..??..
Kotrč kadeřavý – v kuchyni více než jen zajímavý
Takže kotrč. Hmm. Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) je mohutná jedlá chorošovitá houba keříčkovitého vzhledu, která parazituje převážně na kořenech borovic. Tolik v základu moudro ze světa houbařů a mykologů. Já jej, kotrč, nikdy neviděl a o něm neslyšel. Až před asi třemi lety. To se kolega zmínil o jejich rodinném pokladu. Vědí kam na ně a od babičky pravidelně vozí hromadu lokšů. Nebo snad lokší? Netuším. O tom ale potom. Později a v jiném článku. Dnes kotrč. Překvapení jež potěší jak oko, tak i chuť gurmána. Ta houba je prapodivná, voňavá a chutná. S konzistencí podobnou například hlívě přímo vyzývá k použití v pokrmech zvaných u nás obecně čína. Ovšem křehká tak, že popisy drtivé většiny konzumentů včetně blogerské parádnice a mého vzoru Šárky Škachové prostě nechápu. Takže kotrč…
Rubrika Odkazy, Rady, Recepty, Zajímavé | 
Štítky: 2014, Česká klasika, Houby, Polévky, Zahraniční speciality | 
27 Comments »
Krkonošské kyselo s koprem a smetanou
U spousty činností a platí to i pro vaření, je ideální použití kombinace logiky a rozvržení času. U této polévky se dá říct, že jde o třífázové vaření rozložené do stejných časových úseků. 3×10 minut. A není více k doplnění páč jsem o ní už psal zde. Samostatný článek uvádím ze dvou důvodů. Tím prvním je prostý fakt, že fotky dostanou vlastní prostor. No a tím druhým zase to, že tentokrát je ze sušených hříbků a tedy troch jinak. Každopádně letos poprvé a tak proč ne. Určitě se ale chci zmínit opět o stránkách a webovém obchodu vše na vaření.cz, který mi poskytnul možnost malé změny.
Vajíčko připravené ve formě na vajíčka IBILI totiž do této polévky dost pasuje.
Krůtí prsíčka ve smetanové omáčce s liškami a tagliolini
Krůtí prsíčka jsem nepřipravoval opravdu dlouho. Až když si Mišutka přála maso ve smetaně s Nivou a těstovinami, vymyslel jsem si narychlo následující recept. Postup je rychlovka, doslova postaru minutka. Ale je vhodné i u takto jednoduchého jídla věnovat pozornost jak čerstvosti, tak i kvalitě potravin. Zatímco smetana zůstává smetanou téměř vždy, nahradit kuřecí maso krůtím je více než vhodné. No a použít těstoviny čerstvé, nesušené přímo žádoucí. Ty co jsou na obrázku jsem vyzkoušel poprvé. Jsou výborné, ale poměrně drahé. 300 gramů za 49,- Kč. To je opravdu dost. Na druhou stranu ale jen relativně. Vyjdou na tři porce a v přepočtu pak je ta cena vlastně přijatelná.
Bramboračka s hříbky, karotkou a pórkem
Mám hříbkový týden a může za to kamarádka. Přála si k obědu kuřátko na hříbkách a s rejží. Bude. Ale předtím cvičně jedna bramboračka a následně po ní také variace na houbového kubu. Tak do toho prosím. Jde o dvacetiminutovku.
Gulášová polévka s restovaným lečem a hlívou
Gulášovka je jistojistě jednou z nejoblíbenějších polévak české kuchyně. Pro mne tedy každopádně a to už od dob školní docházky. Je o mně známo že příliš nemusím sladká jídla a obzvláště to platí o dobrůtkách jako je rýžový nákyp či buchtičky s krémem. Ne že bych to neměl vůbec rád. Jen jaksi nepovažuji za oběd. Proto jsem už na základní škole v jídelně pravidelně stávkoval a cpal se pouze polévkou která v den tohoto menu byla pravidelně na lístku. Vadilo mi na ní jediné – bylo doslova nutností pořádně jí zamíchat. Ta vrstva tuku na hladině byla totiž vpravdě odpuzující. To jsem ještě netušil co mne čeká o několik let později ve velkokuchyni při pohledu do kotle s dvěmasty litry vývaru nebo právě té gulášovky 🙂