Moje Dobroty

Ale ne jen tak jako že dušenina a do toho zbytek rejže. Poctivě. Kvalitně. A přesto lacino. Kdo posledně poslechl moji radu a zakoupil jehněčí bok za pár peněz, mohl si z něj odříznout svalovinu z břišní části. A z tohoto pupku nakrájet nudličky. Příprava je pak jen o času. Protože je to trochu žvejkací a vyžaduje klidné pomalé dušení. V první části přípravy.

Celý článek »

Velikonoce, stejně jako každé jiné svátky mohou naši peněženku zatížit dost výrazně. Tedy co se kuchyně týče. Mladá jarní masa jsou klasickým příkladem. Já se ve čtvrtek jen tak zlehka porozhlédl a ceny si potvrdil. Je to podobné rok za rokem. Většinou jsou rozdíly podle kvality přípravy. Nejdražší masa, bez kosti a tuku mohou v klidu přesáhnout 400 Kč/kg. A konečně je smazán rozdíl, mezi českou a dovozovou produkcí. Tedy hlavně Novým Zélandem. Většinou.

Celý článek »

“Birjání” Ten pokrm je v jistých drobnostech velmi specifický (dvoubarevná rýže) a v mnoha věcech variabiní jak jen to jde. Počínaje názvem – Biryani, Biriyani, Biriani, Buriyani, Breyani, Briani. Přes použití druhu masa, nejčastěji kuřecího a jehněčího. Až po různé kombinace koření. K přípravě se krom rýže používá maso a zelenina, Biryani může být i vegetariánské. Důležitá je kořenící směs, kde najdeme např. muškátový oříšek, muškátový květ, pepř, hřebíček, kardamom, skořici, bobkový list, koriandr, mátu, zázvor, cibuli a česnek. Někdy se používají též rozinky a oříšky.

Celý článek »

Naprosto skvělé jídlo, nejjednodušší příprava a čeština jako poleno. V sobotu na farmářských trzích náplavka jsem si opravdu debužíroval. Salát z marinované tresky v rajčatovém pyré, kyselá treska a treska smažená v těstíčku. K tomu nakonec jako tečka tradiční oukrop, lehce krémový dík rozvařeným bramborám a do kelímku. Jen tak na vypití. Jo, a málem bych zapoměl na právě vylisovanou šťávu z jablek. Prostě mošt. No a domů sebou krásný malý kousek jehněčích žebírek. Jen tak pro jednoho. Vlastně takový mini bůček, jen nebyl vepřový. Za 130,- Kč/kg. Neberte to. Kdybych měl místo v mrazáku, odnesl bych si jich alespoň pět kusů.

Celý článek »

Ano, s celery. Páč výsledná omáčka byla kombinací výpeku ze slaniny a cibule s klasickým i řapíkatým celerem.

Ono je to tady u mne samá kachna a sous vide, ale mladé jehněčí a kůzlečí se jaksi moc nekoná. Docela mne to štve. Postěžoval jsem si i při nákupu na farmářských trzích. Za celý duben a květem se mi podařilo zachytit alespoň kousek jen jednou. Jinak stále „nemáme, právě jsme doprodali, nestíhá to dorůstat“. Asi trošku krize ne? A ještě jedna věc mne štve. Po velikém boomu, ještě tak před dvěma až čtyřmi roky, po těch převelikých nástupech Pohlreicha a dalších bylo všude toho dostatek. A musím nerad tvrdit, že v lepší úpravě. Na kvalitu i vizáš toho, co uvidíte níže na fotkách si nestěžuji. Ovšem například tuhletu nádheru aby člověk pohledal. Za draho a ve specializovaných obchodech. Prostě módní vlna pominula a opět musíme hledat.

Celý článek »

Je li z ovečky, pak po mléce. Voní, chutná a je doslova plné harmonie.

Kdyby mi před týdnem někdo chtěl vnutit jídlo z tři roky starého kusu skopového, nebo i jen to maso, poslal bych ho k čertu. Nevím odkud, nevím druh, nevím jak to žilo. Nechci. Nemůže být dobré. A omyl! Po zkušenosti s masíčkem z plemene Ovce vřesová mohu s klidným svědomím prohlásit, že i z takto starého kusu maso je k jídlu a skvělé v chuti. Bez tradičního zápachu a křehké jak jen může být s ohledem k věku zvířete a způsobu úpravy. Popravdě, představím li si některé kousky z rádoby mladých jalovic od řezníků v Praze (nebudu primárně jmenovat), je toto dokonalost sama!

Celý článek »

Ne poprvé se zmiňuji o jehněčím z mrazáku a z Icelandu. Nic moc, ale když už je to v mrazáku musím se toho nějak zbavit. A tentokráte opravdu čistokrevná improvizace. Prostě jsem jen seskládal vše co bylo po ruce a šlo tak nějak skloubit dohromady. Ve výsledku jednoduchý a dík citronu chuťově překvapující oběd. Tak se na to koukněte…

Celý článek »