Posts Tagged ‘Jehněčí maso’
Jehněčí kotletka a medvědí česnek na másle
Dnes nejde prosím vůbec o to maso. Jak jsem nedávno tady psal, medvědí, nebo chcete li divoký česnek (mně se ten druhý název líbí více) je opravdu úžasná bylinka plná síly a chuti. Takže ještě jednou opakování:
„Léčivá rostlina česnek medvědí je jednou z nejznámějších rostlin lidového lékařství a má mnoho způsobů využití. Sbírají se listy, nať i cibule. Jeho účinky jsou však menší než u česneku setého (liší se obsahovými látkami). Jako všechny ostatní druhy rodu Allium obsahuje i čenek medvědí silice se sirnými sloučeninami. Účinné látky působí v mnoha směrech. Droga z česneku se může použít při nachlazení, při onemocnění horních cest dýchacích, má baktericidní účinky. Působí rovněž fungicidně, ničí mykózy a plísně. Snižuje také krevní tlak a působí proti kornatění cév. Používá se jako prostředek ničící střevní baktérie, dále také proti nadýmání, proti střevním parazitům.“
Jehněčí lýtko v hořčičné marinádě
Seekh Kabab /Pakistan/
Velmi tradiční pokrm východních kuchyní. Kebab (persky a arabsky کباب , známý také jako kabab, kebap, kabob nebo kibob) je označení různých grilovaných nebo na rožni pečených jídel ze středního východu, střední Asie a jižní Asie.
Obyčejně je základem jehněčí nebo hovězí (telecí) maso, některé druhy používají také kuřecí maso nebo ryby. Vepřové maso se nepoužívá v muslimských oblastech z náboženských důvodů (muslimové – Halal). V turecké kuchyni se příprava podobá gyrosu. Odtud se rozšířil do evropských zemí s tureckou menšinou, převážně do Německa a Rakouska. V arabských oblastech a Izraeli se často používá mleté maso grilované na otevřeném ohni.
Jehněčí ragů
Kari z líček a jehněčího
Jehněčí kotletky se zeleninovým konfitem
Opět jehněčí maso. Je až legrační, jak často slýchám ty výrazy typu fuj, to smrdí, to nejím. Jehněčí kotletku všude ve světě považují labužníci za delikatesu. Pokud má někdo pocit, že mu vadí příliš výrazná chuť masa, vězte, že právě níže uvedená marináda ji dokáže zjemnit a celý výraz pokrmu posune do jiné dimenze, než je obvyklé skopové na česneku. Důležitá také je správná příprava. Nelítostně pryč s tukem a šlachami.
Jehněčí kolínko na divoko
Jehněčí maso je konečně zase všude snadno k mání a tak jsem se směle pustil do různých úprav. Z plece Vindaloo a pečeni na česneku. Z kolínka Pohlreichovo pomau dušené se špenátovými lístky a nebo tentokrát na divoko.
Musím přiznat, že až příliš dlouhé pečení a dušení (konfitování) v troubě nemusím. Maso vepřové, jehněčí nebo kachnu, mám raději při 180° akorát dopečené za dvě hodinky, než přehnaně měké po 4-6 hodinách.
A ještě poznámka k tomu “na divoko”. Je to vlastně ten notoricky známý postup na Kuře á la bažant, kde á la, tedy jako dost silně nesnáším. Každý ale ať si nazve jak jen chce. Pro mne bylo důležité, že ochutnáno a posouzeno bylo toto jídlo komentováno slovem jediným: báječné.