Moje Dobroty

A rovnou zapomeňte na tu rozblemcanou klasiku, jak ji znáte odjakživa. Páč, nebudeme si nic namlouvat, sebelepší klasická svíčková je, dík mouce, dost hutná záležitost. Ale! Brinovaná kuřecí stehna pečená na kořenové zelenině s cibulí a slaninou. Z té zeleniny pak smetanová omáčka. A k tomu nočky z bramborového těsta promíchané s pažitkovým pestem. To je jiná liga. A vsaďte krk že vím, kdo tohle bude připomínkovat jako první 😀

Celý článek »

Prostě taková normální, česká, nedělní klasika. Ale! Zároveň patří do partičky textů “šetříme v kuchyni”. Kuře je relativně laciná záležitost a brambory jakbysmet. Co se týče toho listí? Za “pět prstů” z Lidlu. Ale jooo. normální čorka. Lidi to tam otrhávají a odkládají do krabice. No a já, přindu, proberu, ty menší až střední šoupnu do pytlíku a u kasy to jen poposuné pokladní směrem k mé tašce. A proč to celé? Že je to zadarmo? Neee. To je jen bonus. Berte to logicky. První jarní výpěstky, pakliže jsou opravdu eko a ne jen jako eko, to je ta úplně nejvíce síla celé rostlinky. To co vyrašilo za sluníčkem (nebo alespoň světlem ve skleníku), je na kedlubně nejlepší. A lidi to vyhazují. Navíc ta příprava. Směšně jednoduchá.

Celý článek »

Pečené kuřátko s Gremolatou. K tomu vařené brambory s domácí Aioli omáčkou. Na levné vaření to zní poněkud nabubřele viďte. Ale není, věřte mi. Aioli není nic jiného, než česnekem ochucená majonéza vylepšená olivovým olejem. A protože ten drahý, panenský je tak chuťově výrazný, že postačí jen málo, není to vlastně ani příliš drahé. Každopádně chcete li, níže je soupis základních ingrediencí a inspirujte se perfektně sepsaným receptem tady. No a nebo si prostě udělejte majonézu. Nejdříve trocha teorie:

Celý článek »

Poslední dobou sleduji stále stoupající kvalitu výtvorů foodblogerů. Co se curry týká, pak Nuselská kuchta a její asijská kuchyně budiž nám vzorem. A Kamu, jejíž invence ve všem co podniká, a hlavně v nové super kuchařce, to je kapitola sama pro sebe. Já jedu opačným směrem. Jako kvalita jo. To každopádně. Ale “vocaď pocaď”. No a za kvaitu narychlo považuji už několikrát tady zmíněné hotové omáčky Patak´s. Zajímavější než jejich letitá existence, je dnes fakt, že v českých prodejnách Iceland to prodávají za třetinu mně běžně známé ceny. Takže ta následující například, mne vyšla na 39 kaček. A protože já nerad tu velmi výraznou originální chuť, vystačí mi tak asi na šest porcí jídla. Tohle napoprvé byly tři.

Celý článek »

Podobně jako rybí polévka nedávno, i toto je vrstvené z postupně přidávaných surovin. Taky podobných. A krásná ukázka jednoduché přípravy, která nahradí, ne ovšem bez kvality, tradiční Boeuf bourguignon, nebo Coq au vin. Rychlovka z kuřete a jednoduchá verze klasických receptů pro dny, kdy není dostatek času na klasické vaření. Jedinou podmínkou je dostatečně kvalitní kuře. Myslím natolik, aby po přípravě z masa nebylo bláto. Ale na takové jsem už dlouho nenarazil. Naštěstí.

Každopádně, tento i minulý recept ze dvou důvodů. Prostě jsem na to měl chuť, no a poslední dobou mám to období. Jednoduchosti a relativně rychlého vaření.

Celý článek »

Mexicko britský Tex Mex od australského šéfkuchaře Billa Grangera. Náhoda, televize, rychlý zápis a tady to máte. Kdo rád tahleta "rizota", nemůže být nespokojen. Pikantní směs všeho možného doplněná typickým salámem. Stejně jako italové kde co připravují na Salsiccie, ve španělsky mluvících zemích je to Chorizo. Skvělá dobrota.

Celý článek »

Dobrý den a krásné vánoce vám všem. Dnes nechci přidávat vám návody a sobě pocit sebeuspokojení z dodaných receptů, které by mohly všechny navést ke správnému cíli. Tedy přípravě něčeho tak tradičního, jako je bramborový salát vánoční, nebo smažený kapr. Nene, tentokrát jen popis mého soukromí. Jak to šlo a prošlo v sobotu 24.12. u mne doma.

A sázka na jednoduchost. Nemnoho surovin, snadno připravitelné pokrmy. Polévka, v chuti jen hrách, smažená cibulka, mrkev a slanina. Bramborový salát bez experimentů. Zelenina u mne jedině čerstvá, samostatně vařená a majonéza ochucená staronově objeveným Ume octem. Tentokrát navíc lehká pikantérie. Domácí křenová pasta a zelené feferonky. No a smažené řízky. Kapr jen symbolicky, přesněji řečeno podkovy z tolstolobika. Styl jako v dětství u rodičů. K tomu mnohokrát letos tady zmíněné, kuřecí řízky ze stehen. Narozdíl od ryby smažené co nejkratší dobu. A stejně tak kousek vepřového. Na závěr jako každý rok několik chlebíčků jako ukončení večera a pořádná hromada cukroví. To jsem si objednal u kamarádky Adélky, a rovnou tady, na začátku, musím chválit. Strašně dobré.

Celý článek »