Posts Tagged ‘Mléko’
Segedínský guláš s hříbky a domácím knedlíkem
Kysané zelí od Petra, sušené hříbky od paní Gity a můj domácí houskový knedlík plus celá příprava – kombinace ideální na…
Segedínský guláš jsem tady už popisoval. Jak tak koukám, poslední verze z října 2011 a opět října 2013. Tentokráte malinká změna a velký důvod. Hlavně ale prostá shoda okolností. Známý Petr přislíbil sklenici domácího kysaného zelí, které má opravdu skvělé. Skoro jako kdysi táta. Přinesl kýbl! Paní Gita opět dodala své dokonlé sušené hříbky, takže mám na další rok vystaráno. No a já tak jako tak plánoval něco s vlastnoručně připraveným houskovým knedlíkem. Navíc jsem zkoušel poprvé domácí dušenou šunku, což znamenalo dost zbývajících horších kousků masa ideálních na pečení. Ta kombinace byla jasná.
Mléko z Pragolaktosu – exkurze opravdu přínosná
V roce 1870 byla v Hostivicích založena první mlékárna v Praze – nejstarší průmyslová mlékárna v Čechách. V průběhu dalších let vznikaly další mlékárny: v Radlicích, ve Vysočanech, v Nuslích a v Tróji. V letech 1945-48 došlo v Praze k postupnému znárodnění jednotlivých mlékáren, které se staly základem národního podniku Pražské mlékárny.
K nim byly postupně připojeny další znárodněné mlékárny. V roce 1953 vznikl Pražský mlékárenský trust, pod který spadaly všechny mlékárenské podniky v Praze a Středočeském kraji. Tyto podniky se v roce 1963 administrativně spojily a byl vytvořen jediný n.p. Laktos se sídlem v Praze. Po listopadu 1989 se Laktos rozpadl na 13 samostatných státních podniků, což bylo prvním krokem k začátku privatizačního procesu v mlékárenství.
Karbanátky se sýrem a šťouchané brambory s karamelizovanou cibulkou
Tak abych to protentokrát téměř dokončil. Karbanátky v mé kuchyni potřetí v poslední době, tentokráte sýrové, neobalované a s lehce netradičními šťouchačkami. Stejná směs jako posledně a ze zbytku ještě dodám pravděpodobně čevapčiči nebo pleskavicu. To podle momentální chuti. Každopádně v těch několika článcích jasný přehled nejjednodušší přípravy mletého masa, jehož možnosti i chutě ve výsledku jsou takřka nekonečné.
Karbanátky moderně a bramborová kaše
Nějak moc mi posledně zachutnaly a tak jsem si dal ještě jednu várku. Vlastně za to může kolega v práci. Tak nějak jsme se shodli že i v tom pitomém aramarku není takříkajíc nic proti ničemu dát karboš a nějaký ten brambor nebo salát. Přestože jsem už nadobro přesvědčen že zdejší kuchaři prostě neumí vařit (myslím primárně konkrétní jídelnu v Praze na Žižkově), karbanátky tak nějak snáším. Mnoho z vás asi podotkne že to je risk, ale já s nimi opravdu nemám zásadní problém.
Posledně tady jsem je připravil tak, jak je znám odmala u rodičů a babičky. Tedy hlavně u ní, páč naši si potrpěli spíše na sekanou a čevapčiči. Dnes jsem si při jejich přípravě uvědomil, že to vlastně dík této babičce jsem tak nadšený jedlík. U ní totiž co návštěva, to dobrota na talíři. bez výhrad a bez kecání. Prostě před vás položila talíř a děj se co děj.
Domácí sýr Lučina
Přesně jak ve svém příspěvku na facebooku 16.8. poznamenal pan Cuketka při čtení www co nového na kopci: "riziko konverze na domácí výrobu je vysoké!" Já si přečetl to nejjednoduší, ještě večer založil, ráno vyšlehal a opět večer po příchodu z práce už večeřel vynikající Lučinu. Neuvěřitelně snadné a opravdu výborné. Navíc jsem bez váhání nedodržel postup doporučený, ale zjednodušený z diskuze pod článkem. A to se skvěle vyplatilo.