Posts Tagged ‘Paleo’
Šetříme v kuchyni – rozpečený jehněčí bok
Velikonoce, stejně jako každé jiné svátky mohou naši peněženku zatížit dost výrazně. Tedy co se kuchyně týče. Mladá jarní masa jsou klasickým příkladem. Já se ve čtvrtek jen tak zlehka porozhlédl a ceny si potvrdil. Je to podobné rok za rokem. Většinou jsou rozdíly podle kvality přípravy. Nejdražší masa, bez kosti a tuku mohou v klidu přesáhnout 400 Kč/kg. A konečně je smazán rozdíl, mezi českou a dovozovou produkcí. Tedy hlavně Novým Zélandem. Většinou.
Na grilu – krůtí a kuřecí plátky na mřížce i desce
Solné desce prosím. Já na to úplně zapoměl. A dík své ukecanosti si opět připoměl. Páč jsem cosi popisoval kolegyni Kátě a už to bylo. Teda, spíše až ráno druhého dne. Taky to tak máte? Ty nejlepší nápady já dostávám ráno v posteli. Ale ne jen tak, když vstávám do práce. Brrr! To teda nee. Ráno, probuzení a ještě se zavřenými víčky první myšlenka. Dnes mám volno. A už to frčí. Už vymýšlím co, kde, s čím a s kým…
No a dnes to bylo jasné. Vzpomenul jsem si na to včerejší povídání, na grilování u sestry na lávovém kameni, na sdílený nápad Jirky Štifta před už delší dobou. Griloval na solné desce. A dal mi nějaké rady. Cink (to bylo v hlavě)…
Jerky podruhé – nějaké ty postřehy
První várka sušeného masa mne opravdu potěšila a přesvědčila o snadné přípravě. Takže jsem zatoužil po dalším, chtěl vyzkoušet obměnu a taky nechat ochutnat ve svém okolí. Našlo se totiž hned několik lidí, kteří projevili zájem a chtěli ochutnat. Pro mne pak bylo zajímavé udělat si srovnání. S parádním produktem rodinné firmy Plzák z Plzně, která může s klidným svědomím posloužit jako etalon kvality. S první přípravou a dík jí malými změnami pro tu dnešní.
Jerky – sušené hovězí maso
Taky tak ujíždíte na těch miniaturních, drahých a děsně chutných kouscích masa obecně zvaných Jerky? Jerk je v angličtině výraz pro sušené maso a já na tom ulítávám léta letoucí. Ale nenakupuji. Uř ne. Protože krom té ceny, klidně i 2700 korun za kilo, nikdy nevíte do čeho vlastně jdete. Já to tady na stránkách Moje Dobroty zmínil jen jednou. A v tom daném případě pro mne i naposled. Nechutnalo mi. Ne že by nebylo připravené kvalitně. Ojojoj. To ono bylo. Jenomže ta chuť. Na můj vkus už spíše bonbónek než maso. Spousta koření, obzvláště výrazný Worcester. No todle prostě ne. Já mám rád lehkou chuť soli a pepře.
Takže hledat jinde. Ale! Vyzkoušel jsem toho baleného z obchodů docela hodně. A buď mi nechutnalo, nebo ano, ale časem se vytratilo z prodeje. A zase zkoušet další. Asi před dvěma roky jsem čtyřikrát za sebou ochutnal už opravdu drahé kousky, ovšem fakt nechutné. Poslední dokonce bylo vlhčené a ta guma z balíčku opravdu hnusná. Takže konec!
Kančí žebírka na rajčatech s cibulí, slaninou, vínem
Já na mase ujíždím doslova nesmyslně a tím pádem rád zkouším to ještě neobjevené. Tedy mnou. Jinak žádná novinka. Nedávná hovězí loupaná plec je něco extra i přesto, že tak nějak průměrná kvalita při koupi. No a dnes mám další fajnovku. Byl jsem kolegyní obdarován krásným kouskem kančích žebírek. Kompletně opracovaným, bez tuku navíc a zjevně z mladého kusu. Takže co s tím?
Dost se mi hodilo že letošní sezóna je u mne o přípravě žebírek tak nějak obecně. Průběžně tradiční pečená vepřová. Syrová i uzená. Od jara se mi ale podařilo vyzkoušet mladinká telecí, trochu už starší opět telecí, nedávno jehněčí a další telecí mám ve vákuu přímo od farmáře do 26.10. doma v lednici. Poprvé v životě jsem si tak mohl vyzkoušet srovnat ta masa a prozatím jednoznačně vede telecí společně s jehněčím.
Hovězí loupaná plec – pečeně sous vide
Že je hovězí loupaná plec jedno z nejlepších mas na vaření a dušení k tradičním českým omáčkám je obecně známo. Že si jako takové zaslouží přiměřeně dobré zacházení abychom z něj vytěžili maximum je logické. No a že jej lze povýšit nad tu běžně známou přípravu je nasnadě. Takže pečeně ve vákuu. Dvanáct hodin při teplotě okolo devadesáti stupňů. A já jsem na vrcholu kulinářského blaha. Páč nedávno zde zmíněná koprovka bez mouky, domácí brambory od kamaráda Pavla a takto připravené hovězí, to je prostě geniální kombinace.
Pórkový krém bez mouky
Přesněji řečeno opět s jáhlami. Dík postupu Hanky Zemanové a nedávnému článku skutečně zdravá škola jsem si připravil obdobně pórkovou polévku. A opět se podělil, abych získal názory. A opět 100% úspěch. Je asi jasné, že takto hodlám fungovt i nadále. Bude rajská, cibulová, pečený česnek a kdoví co ještě. Možná i dýňový krém. Nakonec proč ne. Je čas dýní.