Moje Dobroty

Netvrdím že asijskou kuchyni mám rád natolik že se bez ní neobejdu. To spíše jen čas od času dostanu neodolatelnou chuť a někdy mi to vydrží i několik dnů. Kyselá asijská polévka v této nebo tradiční vietnamské podobě (Phở Bò) je pak jedna z prvních v pořadí.

Celý článek »

Víte co? Já to prostě nemám rád. Nemám! Hrách tak maximálně dvakrát ročně. Jednou jako polévku a podruhé kaši. Atomkaša jsme tomu říkali na vojně. Jedno i druhé si dám jednou do roka a tím to končí. Nemám to rád. Jenže když nedávno kamarád Petr přinesl dokonalé domácí uzené nenapadlo mne v první chvíli nic jiného než tradiční hrachová polévka. Ono to tak trochu vychází z historie mého života. Když jsem totiž před spoustou let poprvé v životě sám nakládal a udil maso, připravil jsem přítelkyni která se toho zůčastnila na požádání štědrovečerní hrachovou polévku. Ta nám chutnala opravdu moc. Pak už se mi nikdy podobná nepodařila. Od té doby a jednou za čas to prostě vyzkouším. Co kdyby…

Celý článek »

Gulášovka je jistojistě jednou z nejoblíbenějších polévak české kuchyně. Pro mne tedy každopádně a to už od dob školní docházky. Je o mně známo že příliš nemusím sladká jídla a obzvláště to platí o dobrůtkách jako je rýžový nákyp či buchtičky s krémem. Ne že bych to neměl vůbec rád. Jen jaksi nepovažuji za oběd. Proto jsem už na základní škole v jídelně pravidelně stávkoval a cpal se pouze polévkou která v den tohoto menu byla pravidelně na lístku. Vadilo mi na ní jediné – bylo doslova nutností pořádně jí zamíchat. Ta vrstva tuku na hladině byla totiž vpravdě odpuzující. To jsem ještě netušil co mne čeká o několik let později ve velkokuchyni při pohledu do kotle s dvěmasty litry vývaru nebo právě té gulášovky 🙂

Celý článek »

Tento recept jsem se naučil dík jídelníčku v restauraci salaše Krajinka na Liptově dva kilometry od Ružomberka směr Martin. A taky kolegovi který mne na ni upozornil. Překvapení a okamžitá spokojenost. Nic jednoduššího neuvaříte krom české mlíkačky a přitom je to dokonalý ideál zdravého a lehkého pokrmu. A je z několika málo základních ingrediencí. Prostě krása.

Celý článek »

Náhodná připomínka kolegy v práci, okamžité zalíbení v převelice jednoduchém receptu podpořené veskrze příjemnou zkušeností z první přípravy doma. Tři jednoznačné důvody proč se s vámi podělit o tuto dobrotu.

Kolega Robert si při povídání o houbaření vzpoměl na dvě podstatné věci. Že totiž u nich v rodině se několik lidiček vyzná i v houbách jako je Kotrč, nebo Čirůvka fialová a z těchto už jeho babička připravovala celou rodinou velmi oblíbenou polévku. A jak už jsem naznačil, je to až směšně snadné vaření.

Celý článek »

…a jim podobné, aneb i ruská konzerva může být delikatesa. No vážně. Je to až s podivem a hlavně smutné. V každé civilizované zemi najdete nějaké ty místní speciality nejen v čerstvém provedení, ale také nějakým způsobem konzervované. Já shodou okolností ochutnal hned po vyzkoušení mražených potravin z Icelandu a japonských Miso polévek několik borščů ve sklenici zakoupených právě ve zmíněné ruské prodejně. Je jich po Praze nemálo a já se jim docela dost vyhýbal. Už jen dík těm spoustám konzervovaných potravin.

No přece nebudu já jíst něco z pixly..??.. Ó jaká bláhovost! Boršč, Soljanka, Rassolnik a opět Boršč a ještě další, jiný…

Proč odmítám konzervy? No protože znám českou (ne)kvalitu. Guláš, tradiční česká specialita je dík Babišovi a jemu podobným přiveden k dokonalosti ve způsobu jak otrávit zákazníka. Tradiční vepřovku nám už dávno sebrali číňani aby ji následně vrátili ve své superodporné verzi a teď tohle z ruska. Jenže…

Nová prodejna na ulici V Korytech přímo u autobusové zastávky Jesenická v Praze 10 mne prostě shodou okolností zaujala. Nejmenuje se Gurman ale nějak jako Slovanské speciality a dík čekání na té zastávce mne nejen nalákala, ale nadchla natolik, že jsem se za dva dny vrátil pro pořádný nákup.

Celý článek »

Přestože jsem takto neplánoval a popravdě neměl vybráno co bude mým prvním příspěvkem tomuto blogu v roce 2014 začínám právě čočkou. Shodou okolností a velmi shodně s doporučením kolegy Pepata na Facebooku z 29.12.2013. Proč? Byl jsem osloven a obviněn paní Petrou že: "Dnes jsem se šla k tobě na web inspirovat, jak udělat čočku a ty tam žádnou nemáš!" Tuž ja, budu mít, ale…

Pro mne nepříliš oblíbená luštěnina stejně jako hrách. Proto si ji připravím sotva třikrát do roka. Většinou dvakrát jako polévku a jednou na kyselo. U obojího mám v přípravě trochu zvláštnost. Zatímco kde kdo při ochucení na kyselo použije pouze ocet, já také malinko cukru. Ta sladkokyselá chuť je má oblíbená a už poměrně dost lidí v mém podání překvapila.

No a tím u mne použití čočky tak nějak končí. Občas do šouletu troška a stejně tak do hrstkové polévky. Určitě ji nejím studenou v podobě salátu. To já tedy opravdu nerad.

Každopádně tento článek je na pokračování…

Celý článek »