Posts Tagged ‘Polévky’
Drožďové knedlíčky – nočky
Vývar s krupicovým drobením
Pokud už mám připravený vývar, a to já mám téměř vždy, rád si dám tuhle rychlovku. Ač mám bujón rád jako takový, pokaždé ve mne převládá pocit, že v něm „něco musí plavat“. Nudle, játrové knedlíčky…klasika, to ano, ale tak nějak už ohraná deska. Ovšem krupice, ta obyčejná, hrubá pšeničná a v kuchyních českých řekl bych dost opomíjená, to je ono. Knedlíčky z droždí, vajec a krupice jsou geniální, ale dnes něco mnohem jednoduššího.
Vývar či bujón? Prostě polévka…
Ale kvalitní a maximálně chutná, silná a výrazná.
Požádala mne Lenka o postup jednoduchý a jasný. Jako pro blbý, řekla. Když jsem začal vysvětlovat a popisovat, prohlásila, že je to alchymie a odešla říkajíc: „napiš to, ale abych to prostě mohla uvařit bez složitých postupů“.
Co si bedeme povídat. Vývar, když má být opravdu kvalitní, je tak trochu alchymie. Už jen těch hodin pomalé přípravy. A ty úpravy do výsledného produktu. Připomíná mi to časy pracovně strávené ve Vítkovických železárnách. Projít celý proces výroby je neobyčejně složité a náročné. Od vysoké pece k vyválcovanému plechu odeslanému do lodějnic k výstavbě lodí je to jen a jenom o poctivé práci a pro laika téměř neskutečné dřině. Vařit polívku je pak vlastně jen relaxace při přípravě a následné konzumaci.
Kulajda – snadná a děsně rychle uvařená
Kulajda je typická a tradiční česká polévka. Nebudu tady tvrdit, že typicky jihočeská, že ta má je nefalšovaná a zaručeně pravá a všechny ty řečičky okolo každého dostupného receptu. Prostě jedna z variant, kterou jsem si nejen já, ale už také spousta mých známých oblíbila. kamarádka prohlásila, že je to vyloženě “dámská” varianta, protože není nakyslá, ale sladkokyselá a taky dík většímu množství sladké smetany.
Hoj, ty štědrý večere, ty tajemný svátku…
Napsal Karel Jaromír Erben ve své sbírce Kytice…co by asi psal dnes?
Moje současné vánoce každopádně bez komerce prosím. To bláznění v supermarketech obcházím velmi širokými oblouky a vše co na to poměrně jednoduché vaření potřebuji, nakoupím předem. Domácí vajíčka mám v lednici už 14 dnů (díky Jirko). Zeleninu z farmářkých trhů necelý týden. Nějaká ta šunčička na chlebíčky je věcí náhodné koupě, no a kapřík u prodejců na každém rohu. To už je rituál odmala, kdy mne pro něj vyslali rodičové a já mazal do fronty se síťovkou. Vzpomínám, jak jsem jednou místo této klasiky vzal na živého kapra igelitku a ta cestou rupla. Chudák, válel se na náměstí po chodníku a dobře mu jistě nebylo.
Kaldoun: tradiční česká polévka i podle Dobromily Rettigové
Mít v lednici nějaký vývar, převážně drůbeží, je u mne téměř nutnost. A není to žádný problém. Příprava k varu trvá 20-30 minut a pak už se o sebe postará takříkajíc sám. Taky suroviny jsou snadno a velmi levně dostupné: kachní hřbety kupuji za 27,- Kč/Kg a kuřecí skelety za 10,- Kč/Kg. Nejen že využití pro další přípravu téměř čehokoli je velmi žádoucí, ale pro mne, milovníka polévek všeho druhu je dobrý vývar nezbytností. Uvařit si mrkvový krém je jednoduché i z vody a mrkve, ale teprve kvalitní kuřecí vývar jej povýší na delikatesu.