Moje Dobroty

Posts Tagged ‘Polotovary a konzervy’

Aneb i s leností či nedostatkem času dá se vypořádat. A se ctí. Moje lenost nabývá rozměrů v pravdě limitních. Já, milovník vývarů, obzvláště toho hovězího, připraveného pomalu a s rozmyslem, jsem šoupnul půl kila hovězího žebra s morkovou kostí a hromádkou zeleniny do tlakáče. Přidal sůl a koření, zavíčkoval to a nechal 50 minut táhnot v tlaku. Hotovo.

Kdyby moje praktická lékařka a hned po ní diabetoložka věděly jen čtvrtinu drobností které jim neříkám, asi by mne popravily. Obzvláště moje skvělá obvoďačka. Ach ta vám je tak poctivá, že mne její starostlivost doslova sere. Bohužel, vždycky má pravdu. A já zlobím. A jsem línej. A brzy na to doplatím.

To čuju v kostech. Každopádně…

Celý článek »

… a shodou okolností velmi kvalitní popis od pana Cuketky tady. Já nechtěl další fond, protože mám ještě celé platíčko na led v mrazáku. Na ten článek jsem narazil víceméně omylem a shodou okolností. Ale když už jsem toto téma zvolil, bylo by škoda nezmínit cuketkovo popis, který je přinejmenším dost inspirativní. Takže shoda okolností a ve výsledku opravdu parádní kuřecí bujón. Jako vývar s nudlema, zeleninou, kapáním a podobně je nenahraditelný. Já mám raději hovězí, ale tento má nespornou výhodu. Je dost neutrální v chuti a tedy snadno kombinovatelný s v podstatě čímkoli. Například jako…

Celý článek »

Domácí základ na klasickou gulášovou polévku je skvělá věc. Kdekoliv na výletě a dovolené stačí vysypat obsah do vroucí vody, přidat brambory a chcete li, pak i zahustit. Gulášová polévka je velmi oblíbená a není nutné, ba ani vhodné odpustit si ji jen proto, že nejste doma u sporáku. Nevhodná naopak je hlavně záměna za různé pytlíkovky, polotovary a rádoby hotovky z chladniček v hypermarketech. Ty si občas kupuje můj spolubydlící a tak mám možnost vyzkoušet. Páni to jsou ale drtidla chuťových buněk. A těch svinstev použitých jako náhražky. Neuvěřitelné.

Každopádně tady navazujeme na poslední nedávný text, rádoby italský recept na Bolognese. Jak jsem naznačil, semlít jen 300 gramů masa je u mne nesmysl. Nestálo by mi za to vytáhnout robota s mlýnkem ze skříně. Ale naopak. Mám li namleto, pak třeba ta gulášová poloévka…

Celý článek »

Víte že tam nechodím příliš často? Asi ne. Ne že bych nechtěl. Jen nemám tu potřebu. Tedy neměl jsem. V posledních dnech jsem tu paní v malé prodejně v pražských Záběhlicích navštívil hned dvakrát. Primárně pro další zásobu základů na polévky. Z dokončeného testu dobrůtek posledně vyplynulo že nejvíce jsem si oblíbil ukrajinský Boršč a Soljanku. Takže po kousku sebou a jako nová věc mne zaujal Plov. Tentokrát hotový pokrm. Jen ohřát. Produkce stejně jako u polévek firma Leis. Dále jsem opět vyzkoušel sušené ryby. Musím přiznat že kdysi a poprvé, ještě na návštěvě Volgogradu jsem nijak nadšený nebyl. Ale ani odmítavý. Byly to opravdu velké kusy kde maso hrálo prim. A bylo zapotřebí obírat. Podruhé jsem vyzkoušel koupit už spíše rybky do 20. centimetrů tady u nás a musím říct že teda nic moc. Minimální obsah masa, samá kost a kůže. Prostě o ničem. Další popis níže k obrázkům.

Celý článek »

…a jim podobné, aneb i ruská konzerva může být delikatesa. No vážně. Je to až s podivem a hlavně smutné. V každé civilizované zemi najdete nějaké ty místní speciality nejen v čerstvém provedení, ale také nějakým způsobem konzervované. Já shodou okolností ochutnal hned po vyzkoušení mražených potravin z Icelandu a japonských Miso polévek několik borščů ve sklenici zakoupených právě ve zmíněné ruské prodejně. Je jich po Praze nemálo a já se jim docela dost vyhýbal. Už jen dík těm spoustám konzervovaných potravin.

No přece nebudu já jíst něco z pixly..??.. Ó jaká bláhovost! Boršč, Soljanka, Rassolnik a opět Boršč a ještě další, jiný…

Proč odmítám konzervy? No protože znám českou (ne)kvalitu. Guláš, tradiční česká specialita je dík Babišovi a jemu podobným přiveden k dokonalosti ve způsobu jak otrávit zákazníka. Tradiční vepřovku nám už dávno sebrali číňani aby ji následně vrátili ve své superodporné verzi a teď tohle z ruska. Jenže…

Nová prodejna na ulici V Korytech přímo u autobusové zastávky Jesenická v Praze 10 mne prostě shodou okolností zaujala. Nejmenuje se Gurman ale nějak jako Slovanské speciality a dík čekání na té zastávce mne nejen nalákala, ale nadchla natolik, že jsem se za dva dny vrátil pro pořádný nákup.

Celý článek »