Moje Dobroty

Tuňák je velmi specifická ryba. Strašně drahé maso. Hrozně chutné. Ale! Vadí mu mrazák i mnoho tepla. U mne to už časem dospělo k jedinému možnému výsledku. Steak si dám jen výjimečně a jedině z maximálně čerstvého. Sushi kdykoliv, protože je to syrové a musí být, opět, absolutně čerstvé. Konzervu jedině upravenou do podoby pomazánky. No a to mražené? Prostě ne. A ne. A nebo? Jako karbanátek? Co mi taky zbývá, když mám v mrazáku ve vakuu zamrazené tři kousky po dvou stech gramech a jiná úprava se mi doslova hnusí? Ještě chci upozornit, ty tři kousky nejsou nějaký odpad z mrazáku v hypermarketu. Jsou krásné. Jen zmrzlé.

Celý článek »

To je tak stará a mám pocit že velmi zapomenutá klasika. Tak že i já, páč si na ně příliš nepotrpím, jsem skoro zapoměl. Ale jiní právě naopak. Je trochu podivné a stejně tak směšné, jak snadno lidé vynechají, ze svého života či jídelníčku vypustí věci, které nejsou dostatečně propagovány. Ať už blízkými, rodinou, reklamou, nebo prostě jen pouhou zmínkou v médiích. Na webu primárně, páč ten je stále výraznější jako podpora téměř čehokoliv.

Před nějakým časem oslovila mne čtenářka těchto stránek. Jestli na ně nepřipravím recept. Taky už jsem skoro zapoměl. No ale nakonec proč ne? Je to tady. Trochu jiná alternativa stále známých a jednoznačně oblíbených zavináčů a z nich rybího salátu v majonéze nebo jogurtu.

Celý článek »

… s červenou čočkou a balzamikovým krémem. Opravdu a vážně. Vařila Lenka. A já nad ní, vedle ní a kolem ní stál, pobíhal, fotil a radil. Popravdě diktoval! A ohromně se bavil. Není totiž žádná sranda diktovat nezkušenému kuchaříčkovi jak má fungovat. A je ještě těžší vyzkoušet to na někom kdo umí obecně a v podstatě téměř cokoliv. No a to Lenka je. Na co sáhne, to jí pod rukama kvete (krom zahrádky na balkónu). Takže to vlastně tak těžké nebylo. Chcete vidět jak jsme to spolu splichtili? Rychlý oběd před výletem na parníku a hlavnně projížďkou na mých milovaných Segway?

Celý článek »

Nabídky škol vaření jsou na webu stále častější a přestože neznám ve svém okolí jedinou osobu která se nějakého toho kurzu účastnila, jsem si jist že obecně jsou opravdu hodně využívané. Asi je otázkou nakolik to bývá opravdu škola/kurz kde se něco naučíte a jak moc je to jen předváděčka/ukázky co na dané téma lze. Ta které jsem se účastnil já byla bohužel spíše to druhé. Ovšem za to nemohli pořadatelé. Prvně jsem ty “školy” začal vnímat těsně po sérii pořadu Na nože! Pražský kulinářský institut Romana Vaňka. Nakonec tehdejší výherce, Robert Zatloukal sám dnes jednu kulinářskou školu vede.

Celý článek »

…v rádoby těstíčku a z mrazáku?

Že mořské potvory nemám příliš v oblibě je už o mně, myslím si, dostatečně známo. Že samozřejmě existují výjímky je asi logické a jasné. Že se ale do tohoto znovu zamiluju po tolika letech, jsem opravdu nečekal. Jak už jsem psal tady, přivezl mi kamarád několik pytlíků směsi na těstíčko, jež můžete znát běžně dík našim asijským podnikavcům v pohostinství. Většinou se jedná o kuřecí kousky v něm smažené a nasáklé tukem tak, že by šlo na tom co zbyde na talíři usmažit další porci. To je ale vlastnost toho typu těstíčka. Jen ti inteligenti by mohli použít ubrousek na odsání.

Celý článek »

Mám rybí období. To teda bez debat a od vánoc téměř v jednom kuse. Ryby a čočku teď vrcholně upřednostňuji. Makrela je ryba chuťově nevyzpytatelná a pokaždé jiná. Pro mne. Jednou její zápach plný rybiny nemohu ani cítit. Jindy zase právě na to se vyloženě těším. Každopádně tentokráte jsem měl chuť na vyloženě tradiční grilovanou na klacku nad dřevěným uhlím. Jenže kde to vzít uprostřed zimy. Takže trouba, vysoká teplota a něco, co k rybě běžně nepoužíváme. Slanina!

Makrela se slaninou? Úplně klidně. K té totiž pasuje jako hrnec… však to znáte.

Celý článek »

Pokud jste ho už jedli a nechutnal vám, jsou pouze tři možné důvody.

1/ Laciný šmejd z mrazáku v hypermarketu je nepoužitelný.
2/ Byl špatně upravený, propečený.
3/ Patříte mezi to malé procento lidí kterým prostě nechutná.

A pak je mi vás líto. Vážně. Mně nechutnal tuňák a z něj steak ještě nikdy a platí body 1 + 2. Od nynějška mohu prohlásit, že je absolutné úžasný. Takový normální chuťový orgasmus. V násleném textu vám popíšu jak se to dělat nemá a je jen dobré. No a jak na to skoro správně. Pak ovšem…

Celé to začalo už na Štedrý den. Známý přivezl sice mražené, ale ve skvělé kondici filety z candáta a steaky z tuňáka. A pokračovalo článkem tady. Candát jak už je zřejmé mi moc nechutnal. Ale to není tou rybou samotnou. Já prostě sladkovodí nerad. Ovšem tuňák je úplně jiná liga.

Celý článek »