Posts Tagged ‘Rýže’
Vařím s mikrofarmou – Jehněčí Biryani
“Birjání” Ten pokrm je v jistých drobnostech velmi specifický (dvoubarevná rýže) a v mnoha věcech variabiní jak jen to jde. Počínaje názvem – Biryani, Biriyani, Biriani, Buriyani, Breyani, Briani. Přes použití druhu masa, nejčastěji kuřecího a jehněčího. Až po různé kombinace koření. K přípravě se krom rýže používá maso a zelenina, Biryani může být i vegetariánské. Důležitá je kořenící směs, kde najdeme např. muškátový oříšek, muškátový květ, pepř, hřebíček, kardamom, skořici, bobkový list, koriandr, mátu, zázvor, cibuli a česnek. Někdy se používají též rozinky a oříšky.
Kuře s chorizem a rýží vše v jednom
Mexicko britský Tex Mex od australského šéfkuchaře Billa Grangera. Náhoda, televize, rychlý zápis a tady to máte. Kdo rád tahleta "rizota", nemůže být nespokojen. Pikantní směs všeho možného doplněná typickým salámem. Stejně jako italové kde co připravují na Salsiccie, ve španělsky mluvících zemích je to Chorizo. Skvělá dobrota.
Pečené krůtí ragů na víně a česneku
… s kapustou, brambory, mrkví a rýží. Všecko dokupy rozumí se samo sebou 🙂
Protože říjen a listopad je o dýni a kapustě. To první si rád odpustím. To druhé, kapustu, připravuji letos teprve potřetí a stále z jedné hlávky. Byla už zadělávaná, salát a nyní klasika. Dušená s masem. Jen jsem použil něco méně tradičního. Ovšem opakovaně letos. Krůtí plátek s kostí a kůží. Kdo tady čte, ví.
Bigos? Vypečená míchanice…
Nebo, chcete li to srozumitelně, výpečky v zelí, s hříbky, rejží a slaninkou, zjemněné smetanou a vybarvené karotkou. A máte to.
A já taky. A Pavlík Chvalů jakbysmet. A fertyk. Teda vlastně, a je to takto: už jsem ho dlouho nedělal. Několik let. A nedošlo by na něj ani dnes. Původně jsem totiž ten půlkilový zbytek plece a půl sáčku zelí chtěl nakombinovat do trošky segedínku. Jenomže náhlé prozření a nápad. Co tak zpracovat nějaké zbytky z lednice a ještě další z loňské úrody. Jak jinak totiž nazvat zelí, sušené hříbky a podobné suroviny naskladněné ve spíži? Takže Bigos. Polská a slezská klasika. Jídlo co dům dal a vaření takřka v jednom hrnci. No ale to bych nebyl já, abych něco nedělal složitěji. Pro dobro věci rozumí se samo sebou.
Barbarie – husa nebo kachna?
Slovy klasika: “kachny, kachny, kachny”…
Jojo! Tak nějak se mi to doma sešlo. Když jsem nedávno pro kolegy připravoval klasickou kachničku se zelím a dvěma druhy knedlíků a posléze pro sebe a vás a kamaráda tohleto tady, netušil jsem, že pro letošek je to moje jaro v kuchyni kachní. A celé je to opět jen náhoda. Jak už jsem posledně v tom článku naznačil, není nad náhodnou koupi. Jedná li se ve výsledku o nákup opravdu kvalitní, mám radost převelikou. To jsem se tak, cestou z práce, večer, skoro v půl deváté stavil pro rohlíky do sámošky k číňanům. A tam, no zíral jsem na to jako pako. Balíčky po dvou stehnech o váze cca 700 gramů za 38 kaček kus. Nějak jsem očekával zradu a zíral do toho mrazáku. Najednou, kde se vzala tu se vzala, malinká a nenápadná čínská paní. A už to do mne "prala". Akce pané, akcé, čiceosum, moc doblý. No jo no, jdu do toho…
Katův šleh – kaťáček z vepřového
Klasika komunistické restaurace a dodnes má oblíbená dobrota. Ať si Pohlreich i jiní říkají co chtějí. A protože tady ne poprvé, dnes bez zbytečného vysvětlování. Prostě další varianta s rozkošnými sterilovanými mini žampióny a obrázkovým návodem. Mně se prostě ty fotoromány děsně líbí. Co ty na to paní Petro?
Každopádně, u mne doma je toto jídlo vždy kombinací dvou faktů: zbylo něco z úpravy většího kusu masa a budu v práci 2-4 dny od rána do večera. Jasný spouštěč i jistota. Nebudu totiž muset například o víkendu shánět kdoví co jako moji kolegové. Tak tedy…
Krůtí maso – krk a křídlo
O krůtím mase nepíši příliš často. O pečených křídlech jsem se tady zmínil už několikrát. A tím to skoro končí. Ani nevím proč. Chutná mi to. Kupuji a vařím z toho. Jen moc nepopisuji. Dnes ale konečně ano. Dík nedávnému článku o kachních krcích. Ale přiznávám, nechtěl jsem a nebylo to prvoplánové. Prostě se podařilo a mně nezbývá, než se o ten výsledek podělit.
Zeptat se mne jako dítěte do 13. let, řekl bych, že nejlepší je pečené kuřecí stehno s parádní kůžičkou a kuřecí krky z polévky. Tak vypadalo mé přesvědčení o drůbežím mase. Křídla jsem nejedl a prsíčka nesnášel. Brzy poté bych přidal krůtí stehna na másle jak je pekla babička. Jenomže tím to končilo. Tedy krom dvakrát do roka připravované velikonoční a vánoční kachny či husy doma u rodičů.