Moje Dobroty

Krkovička pečená v pánvi, kadeřávek se šalotkou, šťouchačky s ničím. Jojo, je to tak, maso dá se péci i v pánvi, bez trouby. A šťouchané brambory nemusí přetékat sádlem. Každopádně je toto další kousek do sbírky k nedávnému nápadu paní Hany.

Jak za levno luxusně pojíst

Přestože by to mohlo vypadat, že nejím horší vepřové než z dokonalého chovu, vybrané a kvalitně stařené maso z Přeštíků, je tomu spíše naopak. Páč mne život naučil. Mít přehled a být skromný. Takže si buďte jisti mým stálým průběžným přehledem o cenách, a to i těch akčních, v různých obchodech v okolí mého bydliště. Ne že bych pak navštěvoval vybrané s cílem urvat nejlevnější kus žvance. Prostě jen například cestu z práce přizpůsobím zmíněným vědomostem, stejně jako jídelníček. A to je hlavní rada pro dnešek.

Celý článek »

Sezóna zvěřiny je tady a žebro z daňka jsem nikdy v obchodě nepotkal. Takže vyzkoušeno a za 169 ká kilo opravdová parádička. A opět, jak je u mne zvykem, co nejsnáze. Prvotní nápad byl jasný, Boeuf bourguignon podle Julie Child.

Je zajímavé, co dokáže odradit. Zmínil jsem se prodavačce u řezníka. No zírala na mne jako pako a vůbec nepochopila co to melu. V poslední době stále častější úkaz. Na různých pozicích pracují lidé, kteří nemají tušení o čem to je. Prostě prodavačka. Hmm. Každopádně druhým faktorem je lenost. Nějak se mi nechce pouštět do větších akcí. Klidně 4 hodiny v troubě, ale rychlý základ. Takže jasná volba a jdeme na to…

Celý článek »

Poslední dobou sleduji stále stoupající kvalitu výtvorů foodblogerů. Co se curry týká, pak Nuselská kuchta a její asijská kuchyně budiž nám vzorem. A Kamu, jejíž invence ve všem co podniká, a hlavně v nové super kuchařce, to je kapitola sama pro sebe. Já jedu opačným směrem. Jako kvalita jo. To každopádně. Ale “vocaď pocaď”. No a za kvaitu narychlo považuji už několikrát tady zmíněné hotové omáčky Patak´s. Zajímavější než jejich letitá existence, je dnes fakt, že v českých prodejnách Iceland to prodávají za třetinu mně běžně známé ceny. Takže ta následující například, mne vyšla na 39 kaček. A protože já nerad tu velmi výraznou originální chuť, vystačí mi tak asi na šest porcí jídla. Tohle napoprvé byly tři.

Celý článek »

Inspirace kebabem a Tureckou kuchyní. Celé to začalo tím článkem tady. Po jeho přečtení jsem navštívil zmíněnou restauraci Mangal a velmi rychle odešel. Neměl jsem chuť jít na kebab do klasické restaurace s obsluhou, kde porce stojí okolo třísetpadesáti kaček. Pak jsem si vzpoměl, že docela blízko je Istanbul Kebab. Ten, nejen že tady funguje přes 20 let. Ale pro mne má zvláštní historii. Totiž, když jsem dorazil před deseti lety do Prahy, přímo z britského Bratfordu, kde Kebab nabízeli nejčastěji Pákistánci, a s holým zadkem, naprosto bez peněz, jen tak bloumal ulicemi, zahlédl jsem tuto restauraci. Vypada autenticky a já si ji hodlal zapamatovat. Podařilo se. Navštívil jsem ji.

Celý článek »

Pravověrní poctivci pokoušející se vařit stejně jako domorodec v Indii, mne proklejou. Ale co, no. No nic, no. Já si prostě tu práci zjednoduším. Prostě jen proto, že příprava curry pasty z hromady koření a přísad mne nejen nebaví, ale výsledek dost nesnáším. Ono totiž to koření, sebelépe mleté, ve výsledku a v té pastě, připomíná mi v ústech písek. Křoupe to a je mně to odporné. Takže nic. Ani prd. A hotovou pastu z flašky. Nebo pytliku. K mání jsou jich stovky a anglická firma Pataks je jednoznačnou zárukou kvality. Tady máte výsledek…

Celý článek »

Ale tak tohle bych vám nemohl udělat. Či spíše neudělat. Bylo nebylo, dávno tomu, já tuhletu delikatesu komunistické restaurace prostě zbožňoval. Chodili jsme na to ve skupinkách do klasiky té doby. Typické restaurace označené jako druhá cenová skupina v Ostravě Hrabůvce. Byla součástí "koldomu" (kolektivního domu), tedy ubytovny pro dělníky a později pro kdekoho a ještě později, snad až dodnes sociálního bydlení. To už ale z hospody je banka. Tak už to bývá.

Podávali tehdy čtyři až pět plátků s vařenými brambory a ďábelskou omáčkou. Pamatujete ji? Víte co to je? K tomu dvě piva a oběd za 14 kaček plus ty tekutiny byl naprosto dokonalý. Potom léta nic (1992-2002) a najednou se to objevilo v Havířově. Už ani nevím jak se jmenovala ta restaurace. Budova stojí a jako hospoda/restaurace funguje dodnes. No a tam připravovali nejen tu klasiku, ale také pikantní směs ve stylu "kaťák". Nebylo to to vono, ale pobavilo.

Celý článek »

Nějakou dobu mám problém. Nepiju alkohol, nekouřím, mám děsnou chuť na sladké a začínající cukrovku. Fakt paráda. Kombinace jedna báseň. Tímto receptem si nic moc nevykompenzuju, ale jednu hnusárnu nahradím. Totiž! To sladké jsem si vybral. Z Icelandu mražený cheesecake, který mi děsně chutná. Ani raději nečtu údaje na obalu. Páč těch sraček v tom. Takže medové sušenky s vločkami. Stále cukr a med, za což mne diabetoložka nepochválí, ale je to domácí a neskutečně chutné. Tak jedem.

Celý článek »