Moje Dobroty

Podobně jako rybí polévka nedávno, i toto je vrstvené z postupně přidávaných surovin. Taky podobných. A krásná ukázka jednoduché přípravy, která nahradí, ne ovšem bez kvality, tradiční Boeuf bourguignon, nebo Coq au vin. Rychlovka z kuřete a jednoduchá verze klasických receptů pro dny, kdy není dostatek času na klasické vaření. Jedinou podmínkou je dostatečně kvalitní kuře. Myslím natolik, aby po přípravě z masa nebylo bláto. Ale na takové jsem už dlouho nenarazil. Naštěstí.

Každopádně, tento i minulý recept ze dvou důvodů. Prostě jsem na to měl chuť, no a poslední dobou mám to období. Jednoduchosti a relativně rychlého vaření.

Celý článek »

Fakt. Nekecám. Od loňských vánoc jsem si doma připravil už čtyři kusy a jsem opravdu nadšen. Kapr mi stále nejede. Ale tolstolobik, se svým středně tuhým, čistým a chuťově jemným masem, to je jiná liga. No a když mi z nějakého důvodnu u pultu s čerstvými rybami prezentují částěčně vykostěné filé za pouhých 123,- Kč / kg, je to asi jasné.

Mimochodem, tomu nepříliš chuťově výraznému masu dokonale sluší slanina. Obzvláště ta anglická na opékání. Gammon například. Poměrně slušnou kvalitu seženete v řetězci anglických obchodů Iceland. Ale raději vemte tu chlazenou. Mražená je nic moc. Nejdete ji také v chlaďácích Mark & Spencer. Ale ta podle mne nestojí za nic. V britském Tescu koupíte balíček za méně než libru. Tady to nabubřele valí za stovku.

Celý článek »

“Človek mieni a pánboh mení”, říkával kapitán Martíček, velitel ošetřovny útvaru kde jsem v devětaosmdesátém sloužil. Taky jsem mínil. A dost dlouho. Pak stačilo jedno ochutnání parádního rillettes ve foodtrucku Electrolux a připraveného Antonínem Bradáčem. Změna názoru, nákup a příprava vlastní, doma.

Ono vlastně to mé mínění vycházelo ze dvou předpokladů. Že francouzská kuchyně bývá až moc přechucená vším tím vínem, kořením a bylinkami. Že rozpékat maso na hadry spousty hodin není žádný přínos a česká „vepřovka“, tedy maso ve vlastní šťávě je prostě ideál. Je to blbost samozřejmě. Rillettes, obzvláště kachní je totiž veliká dobrota.

Celý článek »

… s kapustou, brambory, mrkví a rýží. Všecko dokupy rozumí se samo sebou 🙂

Protože říjen a listopad je o dýni a kapustě. To první si rád odpustím. To druhé, kapustu, připravuji letos teprve potřetí a stále z jedné hlávky. Byla už zadělávaná, salát a nyní klasika. Dušená s masem. Jen jsem použil něco méně tradičního. Ovšem opakovaně letos. Krůtí plátek s kostí a kůží. Kdo tady čte, ví.

Celý článek »

Protože se mi podařilo při přípravě k posledně uvedenému receptu uvařit jej opravdu fajnový a navíc nafotit pěknou sérii obrázků, jeden postup tady zopakuji. Mně totiž karlovarský knedlík doslova učaroval. Je nádherně modifikovatelný. Vyjadřuje momentální náladu kuchaře, stejně jako pozdvihne jídlo ke kterému je právě připraven. Přidejte si do něj staronově objevené brusinky, nebo spoustu pažitky. Muškátový oříšek, drcené vlašáky, nebo lehce orestovanou cibuli na slanině. A je pokaždé jiný, skvělý. Ne nakonec je vlastně základem pro tradiční českou nádivku do masa. Kuřetem počínaje. Stačí jen doplnit ještě větším množstvím zeleně, smetanou, hříbky, jatýrky, kaštany…

Celý článek »

Přesněji řečeno opět s jáhlami. Dík postupu Hanky Zemanové a nedávnému článku skutečně zdravá škola jsem si připravil obdobně pórkovou polévku. A opět se podělil, abych získal názory. A opět 100% úspěch. Je asi jasné, že takto hodlám fungovt i nadále. Bude rajská, cibulová, pečený česnek a kdoví co ještě. Možná i dýňový krém. Nakonec proč ne. Je čas dýní.

Celý článek »

Inspirace jídelnou a následně pohledem do chladícího pultu u řezníka. To první probíhá už jedenáct měsíců průběžně. Jak v jídelnách nemusím většinu hrůz, toto jídlo jaksi snáším. Je připravováno v různých kombinacích masa a zeleniny téměř denně tam kde nyní pracuji a stravuji se. A není vyloženě špatné. Říkají tomu kuřecí, krůtí, drůbeží, vepřová pánev. Takový "rozdušený kaťáček".

To druhé byl okamžitý nápad při nákupu kousek od pracoviště a bude v dalším článku. Dlouho, předlouho jsem to jídlo nepřipravil. Krůtí srdíčka jako gulášek. Prozatím jen nápad v základní realizaci. Ale asi tak. Mimochodem prodejny masa Jiko, většinou v blízkosti stanic metra po Praze. Označil bych je jako ideální průměr pro každou hospodyňku i kuchaře bez přehnaných ambicí. Prostě, odtud chcete odnést domů nákup za rozumnou cenu. A ano, jsou lepší i horší jednotlivě. Jak kde a samozřejmě dle kvality personálu.

Celý článek »