Moje Dobroty

Tento bramborový salát připravovaný primárně jako vánoční a v mnoha obměnách je u mne už daná záležitost. Postup v podstatě vždy stejný, suroviny v základu také. Nehodlám vůbec diskutovat o hrášku a cibuli. Obojí do něj patří a vy si klidně vynechávejte. Každému co jemu vlastní jest. Hrášek bezvýhradně sterilovaný ve slaném nálevu. Cibule syrová, ideálně šalotka, nebo červená. No a ty nesmysly o kvašení?

Ano, jedna z mých sester ji nedává. Zeptal jsem se proč? “No protože říkají…” Ale, povídám já, kolikrát se to stalo tobě? “Ani jednou”. Tak proč? “No protože říkají…”

Takže? Jedna paní povídala. Mně se nezkazil nikdy a cibuli mám rád. Tečka. Neplecha ukončena 🙂

Celý článek »

Toto téma mne napadlo, když jsem si opět přečetl jednu z mnoha poznámek jimiž oplývají diskuze okolo přípravy vánočního bramborového salátu. A protože se objevila i u mého receptu, tak tady něco málo z názoru jak to vidím já. A pěkně od boku. V tramvaji cestou na farmářský trh.

Kazí se vám jídlo?

Mně totiž ne. Tedy většinou. Pokud na něco nezapomenu v lednici. Nejdříve ale k tomu bramborovému salátu. Dvě nejčastější poznámky které vídám, týkají se hrášku, ano či ne, cibule, ano, ne, pokud ano, syrovou, spařenou, smaženou?

Celý článek »

Nijak jsem nepátral po původním významu těch slov, pravidelně ale sleduji, že v obchodech jsou používána obě, zatímco lidé, zákazníci, kolegové, používají vlastní volbu. Pakliže vědí, co je to vlastně za jídlo. Já si navykl na výraz huspenina. A nedokážu si uvědomit kdy, proč..??..

Huspenina je nádherným, dokonalým příkladem pojmu od "rypáčku po ocásek". Nebo jak řekl kdysi a mnohokrát potom Zdeněk Pohlreich (i mnoho dalších) u hovězího, "od čumáku po ocas". Prostě beze zbytků.

Já mám huspeninu moc rád. Raději než tlačenku. Je výborná chuťově, jednoduchá v přípravě, snadno kombinovatelná do nejrůznějších výsledků. Takže letos poprvé pokus. Uzené vepřové kůže z luxusní pražské šunky. A to je teda dílo.

Celý článek »

S marinovaným fenyklem. Přestože ve spojení s řeznictvím mikrofarma.cz, je tady více než samozřejmě parádní telecí řízek, zajímavý ten salát. Absolutně jednoduchý, přesto ale skvělý v chuti. A to pouze dík jen čerstvým surovinám v rozumné kombinaci. Prim hraje ten fenykl. Marinovaný fenykl.

Je až s podivem, jak najednou člověk změní návyky a chutě. Já ješt nedávno nemohl ani cítit cokoli podobného anýzu, lékořici, fenyklu. A teď ten fenykl žeru jako zjednaný. Pravda, bez toho marinování, jen tak čerstvý to nedávám.

Celý článek »

Dík kolegovi Pavlovi a jeho požadavku na přípravu většího množství korejského salátu Kimchi, jsem si mohl ověřit už poněkolikáté, a tentokrát ve velkém, že ta příprava je nejen snadná, ale velmi spolehlivá v postupu takovém, jak jsem si jej nastavil já. Celé to vzniklo dík požadavku kohosi jménem Evička a potřebě rovnou pěti kilogramů té dobroty. No tak to jsem rovnou zamítnul, páč nebyla odvaha riskovat a prostě nakoupil tak nějak od oka. Výsledkem ale byly tak jako tak kila tři a půl k tomu. Což ze dvou třetin zaplnilo můj pětilitr. Tedy pětilitrovou kvasnou nádobu. Takže co? No? No příště klíďo píďo pět kilo.

Celý článek »

Pravidlo první a jediné? Nebabrejte se s tím! Máte li k dispozici litinový hrnec, je to brnkačka náročná jedině na čas. Ale i ten je zde relativní. Protože je to málo pracné. Tolik k přípravě škvarků z vepřového sádla. Pomazánka je pak ještě snažší. Protože já, a i vy po přečtení následujícího textu budete mistry v přípravě jednoduché, chuťově skvělé a klasické české dobrůtky. Opět platí, nedělejte si to složité.

Celý článek »

Kvašení a to ve vákuu obzvláště mne přitahuje stále víc a více. Snad i proto, že se mi příliš nedaří. Doufám že prozatím. Ředkvičky které mi předvedli borci ve škole vaření Avantgarde byly dokonalé. A právě proto jsem já doma poněkud zklamán. Po týdnu jak oni předváděli jsem já doma měl sáček dokonale zavzdušněný narozdíl od nich. To stejné u papriček. A chuť o ničem. Takže? Asi nedokonalost relativně levné domácí vakuovačky ETA. U obou zelenin jsem tedy pokračoval přesypáním do sklenice, bez další tekutiny a denním protřepáním. Aby se dole neusazoval takzvaný křís. No a taky mám naložené zelí. Po týdnu v klasickém kvašáku se v podstatě nic neděje. Dík tomu jsem na pokraji záchvatu zuřivosti. Když totiž připravuji Kimchi jen tak v plastové krabici, druhý den to kvasí jako zběsilé a po třech je zralé do lednice aby se kvasný proces zastavil. Kur..

Celý článek »