Moje Dobroty

Pořádně hutná a navazující na nedávné dušené hovězí. Náhoda. Ovšem skvělá. Talíř této dobroty zastoupí s přehledem celý oběd. A opravdu šlo jen o náhodu, jejímž důsledkem je skvělý produkt z minima surovin průměrné kvality. Celé to začalo takříkajíc nehodou spojenou s tou náhodou.

Ráno jsem prohrabával mrazák a hledal. Cosi. Je jedno co. I tak jsem se spletl a vyndal něco jiného. Přitom mi ale padla do ruky krabička s čímsi, co jsem vyhodnotil jako vařené hovězí obrané z žebra. To se u mne může stát. Větší množství průměrného masa které ihned nepoužiji skončí odložené v mrazáku. Kdysi doma to otec automaticky mlel do sekané. Každopádně u mne okamžitá změna původního úmyslu a výsledek…

Celý článek »

Tuňák je velmi specifická ryba. Strašně drahé maso. Hrozně chutné. Ale! Vadí mu mrazák i mnoho tepla. U mne to už časem dospělo k jedinému možnému výsledku. Steak si dám jen výjimečně a jedině z maximálně čerstvého. Sushi kdykoliv, protože je to syrové a musí být, opět, absolutně čerstvé. Konzervu jedině upravenou do podoby pomazánky. No a to mražené? Prostě ne. A ne. A nebo? Jako karbanátek? Co mi taky zbývá, když mám v mrazáku ve vakuu zamrazené tři kousky po dvou stech gramech a jiná úprava se mi doslova hnusí? Ještě chci upozornit, ty tři kousky nejsou nějaký odpad z mrazáku v hypermarketu. Jsou krásné. Jen zmrzlé.

Celý článek »

A to je konec. Tedy konec začátku vakuování. Poslední kousek na minutku a následovat už bude jen kližka na dušení vcelku. Ta si ovšem počká dalších 6 dnů. V sobotu 26.12. tedy bude odpočívat 16. Tento dnešní kousek si poležel 10.

Když si vzpomenu na své první zkušenosti s restaurací, vracím se do svých 14.-15. let. Tehdy jsem přišel na krásu jídla s obsluhou a ochutnal poprvé, v té době standardní, žebírko na roštu. Ono to nebylo nic extra, ale jak se říká, u cizích nejvíce chutná. Takže já si mlaskal. Dnes ovšem, s jistými zkušenostmi, znám takzvané sotýrování a tím pádem teprve nyní vychutnávám to nejlepší. Co se postupu týče, nechal jsem se inspirovat nejlepším z nejlepších. Gordonem Ramseyem a jeho Pork Chops with Sweet and Sour Peppers.

Celý článek »

Cože? Že prej uzený špenát? To teda koukám! No ale jo. Taková blbina při přípravě a už to bylo. Každopádně prim tady hraje ten flank. Z pupíku od Blahuty za upocených 95 kaček kilo. Chtěl jsem to zkusit. Zkusil. A byl dost spokojený. Proto také tento samostatný článek namísto jen obrázku v posledním textu o vakuování. Ještě pro začátek ale jedno klasické: prý, starého psa novým kouskům nenaučíš a ze staré krávy mladé tele neuděláš. Tak to je asi jasné. Ale…

Celý článek »

Fakticky dnes začnu pesty kupovanými a až později připravím to své z rukoly která mi na balkónu roste jako zděšená. A dnes hlavně popisem jak hotové pesto využít. On totiž kde kdo přijde na fakt, že lze vmíchat do čerstvě uvařené pasty, nebo máznout na opečený bílý chléb. Ale další využití příliš nevnímám. A že jich teda je.

Čerstvé pesto s jemnou duší od Lenky Požárové. Tím jsem včera začal a musím stejně jako už spousta lidí přede mnou potvrdit, že je prostě dokonalé. Navíc pesto z chřestu s bazalkou jsem ještě neochutnal. Tedy vlastně cokoli jemu podobného. Prostě paráda, to vám povídám. Dodnes jsem většinou poznal spíše zelené pasty s chutí primární suroviny (bazalky) a oleje. Jednou dokonce prý genovese s tak šílenou pachutí jakýchsi špatných, možná žluklých pinií, že to se mnou málem švihlo. Tohle je jiná liga. Kultivovaná chuť. Absolutně vyvážené a tím pádem velice univerzální. Jen se dále podívejte jak jsem je v prvních dvou dnech použil na tři způsoby.

Celý článek »

Zdravím všechny v novém roce 2015, přeji spoustu osobních i kuchařských úspěchů a rovnou se omlouvám. První popis z mé kuchyně nebude věnován zpětně novoroční zelňačce, ani čočce jak původně zamýšleno. Důvod je prozaický. Nechtělo se mi to sepisovat. Takže později. Začínám tučně a klasicky pro českou kuchyni. Pečeným kolenem.

Kolínko vepřové moderně pečené

No ano. Moderně a s rozmyslem. Kde kdo umí uvařit koleno do mrtva a pak silně kořeněné šoupnout pod gril. Stejně tak každý zná tradiční kombinaci koleno, pekáč a trouba. Jedno šoupnu do druhého a to celé do třetího. 170°C a upéci. Konec, tečka. Naopak málokdo umí používat nejnovější technologie. Snaha by snad i byla, ale dokonalá parní trouba není právě levná záležitost a kombinace se systémem SousVide patří do kategorie téměř bez šance. Takže jak? Chodit do restaurací a obdivovat jak oni to ti profíci umí? Já tedy ne! Kolínko vepřové moderně pečené je poměrně snadná záležitost i v domácnosti s plynovou troubou a sporákem. Vážně. Jen si žádá svůj čas. Takže…

Celý článek »

Jak jsem slíbil posledně tady, dodávám recept na opět lehce inovovaný bramborový salát a musím s radostí prohlásit že velice vydařený. Předtím ale skvělé žemlové nočky do polévky. Vývaru i rybí. A nějaké ty fotky pro pobavení.

Bramborový salát byl výborný k řízkům, jak taky jinak, ale naprosto skvělý na chlebíčky s pražskou šunkou. Když jsem je takto ochutnal, byl jsem doslova naštvaný, že jsem řízků připravil takovou hromadu a salátu jen přiměřeně. Těmi chlebíčky bych se dokázal ládovat týden v kuse.

Salát je zapotřebí připravit hned ráno aby se rozležel. Takže jím začnu i teď.

Celý článek »