Posts Tagged ‘Těsta’
IBILI ! A rohlíky budou obzvláště vypečené
Webový portál a obchod Vše na vaření.cz nabídnul mi a dodal další zajímavou pomůcku do kuchyně. Musím přiznat, že jsem tu věc chtěl už delší dobu. Přesně od chvíle kdy jsem viděl pekařku v pekárně Kabát vykrajovat rohlíky právě pomocí tohoto zařízení. Jedná se o Kráječ na těsto 42cm Ibili. Všichni kdož rádi pečete klasické pečivo rohlíky počínaje, přes staré dobré banketky až k náročnějším croissantům si tuto hračku jednoznačně oblíbíte. A když ne všichni, pak tedy jistojistě vy, kteří stejně jako já té pekařině až tolik nedáte, s jednotlivými kousky těsta neradi se matláte, ale přesto čas od času neodoláte. Deset rohlíků připravených jedním tahem za tři minuty je potom můj a může být i váš splněný sen.
Devátý chléb – pšeničnožitný s jogurtem
Po osmém pokusu jsem s nadšením opakoval a poněkud, ovšem jen mírně zklamán prezentuji devátý kousek. To zklamání je jen a pouze z jaksi menší nadýchanosti výsledného bochníku. Chléb jinak je výborný, to beze sporu. Jen jaksi mohl více zabublat. Myslím, že mohu vinit jen sebe sama. Fotil jsem do poslední chvíle, takže pro vás mám krásný bochník vyklopený z ošatky, který ovšem lehce spadl než jsem jej šoupnul do pece. Také jaksi nepomohlo zbytečně malé množství vody na zápar trouby. Myslím, že jsem měl dát jednou tolik. Ale já nejenže málo. Otvíral jsem abych přilil!
Osmý chléb – pšeničnožitný pivní
Svůj postoj k pečení chleba jsem zaujal. Nehodlám trávit hodiny a dny pokusy a omyly. A nechci dokazovat že umím ten nejlepší. Chléb podle mých představ jsem připravil a upekl jako osmý v pořadí, je přesně takový jak mi chutná a jednoznačně lepší než cokoli co jsem ochutnal za posledních dvacet let. Takže od teďka asi jednou za čtrnáct dnů, pěkně v pohodě, klídku a na chuť.
Během předcházejících pokusů jsem vyzkoušel kombinace i jednotlivé mouky. Chlebové i běžné světlé. Pšeničnou, žitnou, celozrnnou, s přidáním podmáslí či piva (ty jsou vždy nejlepší), se syrovátkou, smetanou, acidofilním mlékem. Pečené v uzavřené nádobě s odkrytím po desíti minutách a nakonec i nejlépe pouze na plechu s napařením trouby.
Pizza šneci
Taková rychlovka. Pizza šneci jsou opravdu snadní a přitom dostatečně pikantní. K zasycení nejen tomu fyzickému, ale hlavně takříkajích niternému. Je to prostě kombinace dobrůtek rychle připravených do vzhledu takříkajíc halabala a přitom neskutečně chutní. Asi bych se tím nemohl živit pravidelně, protože čím dál častěji zjišťuji, že nejlepší jsou pro mne jídla nejjedodušší. A to nemyslím jen úpravou, ale hlavně v chuti. Pečené kuře, brambory nebo rýže, tatarka nebo okurka. Nic víc. Na tyhle šnečky jsem ale měl chuť asi týden, takže dnes hned ráno listové těsto z mrazáku a za 35 minut lahůdka na stole. A ve mně. A ve spolubydlovi. A v jedenáct dopoledne v hospodském tady kousek působícím. Prostě fofr…
Čtvrtý chléb – podmáslový z celozrnné mouky
Tak a je tady. Čtvrtý pokus a opět ta bezmoc. Chlebíček je fajnový, chuťově opravdu skvělý a opět poněkud pokleslý. A stejně tak já. Prostě a jednoduše, ty pořádné bubliny neudělám. Fakt už mne to štve! Pořídil jsem si ošatku a řádně ji přeplatil dík PPL. Pořídil jsem si také celozrnnou žitnou mouku, což je vážně výhra. I když se pak s těstem hůře pracuje. Dík spojení s podmáslím je totiž těsto opravdu lepivé a vyžaduje opravdu precizní rychlou práci rukou při hnětení. Nakonec jsem sice bochník z ošatky dostal celkem bez potíží, ale při sázení do litiny jej shodil příliš na okraj, takže se ohnul do L. Setřepal jsem a sledoval jak v půli lehce spadnul. Výsledek? Jak už jsem povídal, chuťově parádní chléb, podmáslový z celozrnné mouky.
Třetí chléb – pšeničnožitný
S vysokým podílem polohrubé pšeničné mouky. A spokojenost převeliká! Tedy ne že bych jej považoval za dokonalý. Každopádně 75 minut po vytažení z trouby a odpočinku na mřížce jsem se zakousnul do patky namazané nově objevenou zabíjačkovou paštikou z řeznictví Jakub Kubín a mladou cibulkou. Moje nadšení z chuti, křupavosti a celé té kombinace neznalo mezí a já si vzpomněl na tátu. Ten čerstvou chlebovou patku miloval. Já jako dítě ani ne a sestry se do ní taky nijak nehrnuly. Takže jsem dodnes rád, že na něj vždy zbyla. Protože podrobný byl minulý popis a také ten před ním, tentokrát jen v bodech.
Druhý chléb – pšeničnožitný
Tak a je to tady. Podruhé. Tento kváskový chleba se docela vydařil a byl chuťově opravdu příjemný. Horší to bylo s jeho konzistencí – tuhý. A to tak, že než jsem sežvýkal jediný krajíc, měl jsem pocit že mi upadne čelist. Stejně tak spolubydla a kolega v práci který pravděpodobně ze slušnosti nic neříkal. Každopádně podle mne málo nakynul v poslední fázi. Ovšem díky jemu a následným rohlíkům mám, alespoň myslím, základ vychytaný. Takže následný postup podle paní Pavly a návodu na webu: založení kvásku a první chleba s vlastními dojmy a časy už lehce poupravenými. Následovat pak bude třetí pokus. To si dám opravdu na čas a pak… Už jste někdy slyšeli o létajícím těstu?