Posts Tagged ‘Veganské’
Dhal z červené čočky a kapr dokřupava
Dhal (dál) jsem ochutnal poprvé před asi dvěma roky. V řetězci rádoby indických vegetariánských bister Dhaba Beas. Ta jsou tak trochu paradoxem. Jsem zvyklý na to, že v podobných řetězcích mají receptury nastavené tak, aby každá pobočka připravovala stejné jídlo. Tihle ale ne. Takže Dhal, který jsem si oblíbil v lokalitě Praha – Vyskočilova, jsem neměl už podle pohledu chuť jíst ve Vladislavově.
Každopádně, občas jsem si přečetl nějaký ten receptík, nedávno popřemýšlel a to co bude následovat sestavil během desíti minut z hlavy a podle stavu lednice (spíže). Jak je níže popsáno, jde o spíše jemnou českou variantu. Pikantní, ale ne ostrou a výrazně kořeněnou. Myslím, že budete spokojeni s tou fajnovou chutí.
Kimchi >> 김치 << korejský zázrak
Tradiční korejská specialita z fermentovaného čínského, nebo pekingského zelí. No ano, nepletu se. Jsou dva druhy a u nás to čínské neshánějte v běžném supermarketu. Nemívají ho. Každopádně i já jsem použil to běžnější, pekingské. Což je myslím vlastně správně.
Tak ten první odstavec včetně názvu jsem si připravil 25.4.2015. A od té doby stále odkládal přípravu, nutně musel něco udělat dříve, a taky měl strach. Že jako co když to nevyjde, a mám to vůbec zapotřebí, a chci to vůbec zkusit? Stačila jedna ochutnávka poměrně nepodařené napodobeniny objednané od sushitime.cz společně s několika dalšími jídly pro kolegy a bylo jasno. Jestliže to byl opravdu jen pokus o Kimchi, pak originál musí být doslova úchvatný.
Krambl? Koláč bez těsta…
Jediná lžička ochutnávky od kolegyně Darinky a bylo jasno. Rovnou jsem mazal do obchodu pro nákup a ještě týž den doma pokračoval s přípravou. A to jsem původně šel jen na otočku do práce. Pro úrodu okurek ze zahrady na jižní Moravě.
Tedy ochutnáno, jako úvodní text (první odstavec) sepsáno v sobotu 6.8. Také nakoupeno, připraveno, opět ochutnáno, druhý den rozneseno po okolí aby i jiní věděli. Pak, v pondělí 8.8. přineseno do práce kolegyni Katce, ve středu prodebatováno s původcem toho všeho, Darinkou, a teprve dnes to snad dodám i vám. Takové nadšení a nakonec pomalu týden pryč. Žeby prokrastinace? No, to by ke mně pasovalo…
Bramboráky z trouby
Kolegyně povídala, já poslouchal, doma pokus a tady to máte. Rychlovka děsně dobrá. Hlavně když nechcete stát u plotny a na dvou pánvích pro rodinu smažit. No, ono v tom vedru taky, že jo, a vůbec…
Já to prubnul v půl deváté večer po příchodu z práce včera a dnes už to sem peru. Páč rychlovka, ušetření práce a i když lehce odlišné fajnové tak, že jsem sežral najednou celou dávku. Což umne není zvykem.
Cibulové kroužky smažené v těstíčku
Nedávno tady a dnes už jen pro doplnění. Příprava je velice snadná a já za sebe doplním jen dvě věci. Těstíčko může být sebelepší, mně však nejvíce chutná na cibuli tradiční český trojobal. Prostě strouhanka nakonec. No a co se týče zeleniny obecně, lze podobně připravit takřka cokoliv. Většinou platí jen dvě pravidla. Opravdu malé kousky, a pro změknutí předem postačí právě jen ta sůl.
Libečkové pesto? Další v řadě a letos výhra
Ano, další pesto. A tento rok se v nich opravdu vyžívám. Tentokrát ale jednodušší, spíše jen dochucovadlo všeho možného.
Já libeček musím mít přinejmenším v létě k dispozici neustále. Když připravuji vývar, jakýkoliv, přidám pořádnou větev. Do vařených brambor nebo dušené rýže větvičku na chuť a vůni. To pro začátek. Využitelný je samozřejmě šířeji, ale…
!! A dost !! >> Lečo polévka..??..
Ale tak proč ne? Ovšem s rozumným přístupem k vaření prosím.
Myslel jsem že už to nedokáží. Překvapit mne. Opět vytočit a přinutit přemýšlet o důvodu jejich existence. Jídelna společnosti Aramark. Pracuji už ve třetí budově kde je k dispozici. Takže jsem dostal možnost poznat další partičku lidí a dal jí další možnost přesvědčit mne o alespoň jakési kvalitě, vstřícnosti, vztahu k dobrému jídlu. A opět nezklamali. Po několika týdnech rozsudek. Zrušit! A opět to začalo polévkou. Nebudu tentokráte popisovat cokoli z dalších zážitků. Jen tu jednu polévku. Prý že zelná. Hmm…
Do misky jsem si s použitím nemalého úsilí nandal cosi mezi gulášem a lepidlem na parkety hnědočervené barvy dík připálené paprice a cibuli. Konzistencí a chutí jsem překvapen nebyl. Stejně jako jem byl zvyklý na Žižkově, i tady vaří člověk který neumí odhadnout množství mouky potřebné k zahuštění české polévky a stejně to má se solí. Takže čím to překvapení? Ani jen minumum zelí dle mého názoru podstatného pro přípravu zelné polévky (zajímavé jak mne ta zelňačka napříč Aramarky pronásleduje). No a namísto zelí docela dost paprikového leča z flašky. Naprosto typická chuť. Zíral jsem na to a tu mne napadlo…