Moje Dobroty

Kolegyně Petra, veganka a milovnice zvířat se do tohoto a podobných jídel prostě zamilovala. Dokáže spořádat neskutečnou hromadu a klíďo píďo si řekně každý den o další na zítra. Takže jsem připravil další dvě verze a mohu jen připomenout: tady nezáleží na kombinaci. Brambory na začátku nebo včerejší rýže nakonec, to je úplně jedno. Pro nás nevegany může být restovaná zelenina doplněna rybou, uzeninou, sýrem, vajíčkem. To poslední je má oblíbená varianta. Možností je nekonečně a přiznávám, že tohle klidně mohu denně. K veganské verzi doporučuji máčenou červenou čočku, nebo opékané tofu.

Celý článek »

Mnou hodně nesnášená firma a jídelna Aramark projednou překvapila. Musím ovšem předem upozornit, že jsem navštívil jinou, než obvykle. Jejich hrášková polévka byla při ceně nějakých 15 kaček za 3 decky dost dobrá. Natolik, že jsem si ji chtěl dát minimálně ještě jednou. Ale doma. Hráškový krém jsem nikdy příliš v oblibě neměl. To až teď. A taky se mi nedařilo připravit jej opravdu krásně zelený. Nakonec ale jak vidíte, není to nic složitého. Musím ale přiznat, že radu jsem si na webu našel. Od Romana Pauluse. A ten je zárukou kvality.

Celý článek »

Krásné sluníčkové dopoledne chce završit sluníčkově barevným obědem. Brambory, cibule, kapie, karotka, žampiony, petrželka, paprička, česnek, sůl, pepř…

Restovaná zeleninka – brambory opékáme na olivovém oleji poměrně zprudka asi 5 minut pod poklicí. Na dvě minutky přidáme kapii, karotku, žampiony a cibuli. Vmícháme na poslední minutu posekanou papričku, česnek a petrželku. Rozmarýna by se hodila, ale není. Průběžně solíme a pepříme.

Celý článek »

Celé to začalo už na Štedrý den. Známý přivezl sice mražené, ale ve skvělé kondici filety z candáta a steaky z tuňáka. 300 korun za kilo. To je hodně dobré když uvážím, že candát je jedna z nejkvalitnějších ryb našich vod a vetšinou není levnější než 500,-/Kg. Takže jsem po kile vrazil do mrazáku a začal candátem. V základu tradičně, na grilovací pánvi s domácími hranolky a marinovanou řepou. No a popravdě nejlepší z toho byla ta pečená a za tepla marinovaná červená řepa. Hranolky jsou už dost profláklé a candát je sladkovodní ryba! A ty mně prostě nechutnají. Skoro vůbec. Co s tím dál?

Celý článek »

Tak jak slíbeno, dnes konečně i doplněno. Novoroční zelnice je u mne už léta letoucí tradiční. Dle staré zvyklosti a zkušenosti. Že totiž ráno po silvestrovském veselí není nad záchranáře v podobě zelné polévky podobné známé valašské Kyselici. Mělo by v ní být hodně kyselosti z poctivého zelí, dost brambor a nezanedbatelně sušených hříbků i poctivé uzené valašské klobásky. Jenže letos se trochu nezadařilo. Klobásu jsem jaksi pozapoměl sehnat a tak připravil polévku i pro kolegyni Petru. Veganku. A naštěstí ke vší spokojenosti. I když..??..

Celý článek »

A to teda nekecám!

Protože jsem opět zaslechnul názor vypovídající nesmysly o složitosti čínské, potažmo asijské kuchyně, rozhodnul jsem se připravit recept sloužící jako naprostý základ všeho. Prostě čína na prudko. Nevymýšlel jsem si. Stačilo shlédnou jediné video thajského kuchaře a připomenout si několik základů. Obzvláště těch, jež takříkajíc dělají tu úžasnou chuť. Podvádět se tady dá opravdu snadno a při všem. Krom právě té chuti. Takže čína na prudko, teď a fofrem přestože mnoha slovy.

Celý článek »

Cizrnová pasta je po celém světě známa a stále oblíbenější pod názvem Hummus. Já si tento svůj výtvor takto nazvat nedovolím. Základní součástí snad každého hummusu je totiž sezamová pasta Tahina. A tu já nemám k dispozici. Z prostého důvodu. Pixla stojí asi 100,- Kč a já si nebyl jist výsledkem. Takže bych nerad zbytek vyhazoval. No, dnes už to vidím jinak.

Jak jsem ale zjistil, dík velmi výrazné a příjemné chuti cizrny samotné, je konečný výsledek jen o fantazii kuchaře. Musím s nadšením poznamenat že napoprvé a s fantazií puštěnou opravdu naplno jsem vytvořil něco parádního a nemohl se nasytit. I bez Tahina pasty.

Celý článek »