Posts Tagged ‘Vepřové maso’
Rychlá svačinka, aneb zpátky k základům
Červenec 14th, 2012 | 
Napsal: 
„Dobrota a laskavost“ mého kamaráda a spolubydlícího Janka mne dovedla k tomuto textu a v něm popsané lahůdce.
To bylo tak: z nějakého podivného důvodu se rozhodl koupit si v čínském bistru poblíž našeho bytu 6, slovem šest hamburgerů. Nevím zda měl v tu chvíli takový hlad, nebo opravdu myslel na žaludek můj. Fakt ale je, že po příchodu z práce jsem na stole našel dva kousky a do jednoho se hned zakousl. Bohužel! Hrůza a hnus. Oschlá žemle, nechutně sladký salát, jaký je k mání právě jen v čínských bistrech a hlavně odporné cosi, co pravděpodobně mělo zastupovat burger. Tedy maso. Stokrát fuj! Myslím, že pan Pohlreich by to nazval “hovnem v prehistorickém stavu”.
Druhý den po tomto gurmánském zážitku jsem si při krájení vepřové plece na řízky vzpoměl na to nejjednodušší, co si z masa lze připravit – steak, nebo prostě po česku přírodní vepřový řízek. A napadlo mne Jankovi ukázat, jak snadno se dá vařit a jak obrovský rozdíl může být mezi jídlem a Jídlem.
Rubrika 
Štítky: 
Grilovaný bůček a restované brambory s cibulí
Inspirován vždy skvělou vietnamskou kuchyní (viz. níže „překvapení z Michle“) znovu jsem vyzkoušel grilované plátky vepřového bůčku ve stylu „Bún Cha“. Tentokráte ale po svém. S brambory a salátem.
Prostě škvarky
Když jsem nedávno pekl poprvé domácí chleba, ihned po ochutnání bylo všem zůčastněným jasné, že to chce něco navíc. Něco typicky českého. Škvarkový chléb! Koupil jsem tedy kilo syrového sádla a škvarky byly na světě během třičtvrtě hodiny. Zklamání! Měl jsem přidat kousek bůčku, neb škvarků bylo tak akorát na pomazánku. Dokoupil jsem tedy hotové…
Vepřová se zelím
Tady nemá cenu něco moc popisovat.
Jedno z nejtradičnějších jídel české kuchyně. A tak jako je dlouhá jeho historie, je obsáhlá i řada regionálních a rodinných receptů a tajemství na přípravu pečeného vepřového masa i kysaného zelí.
Já každopádně zastávám názor, že v jednoduchosti je síla.
Záhorácký závitek s lepenicí
Nevím, kdy a kde se recept na „záhoráky“ objevil v zemi české poprvé. Jeho historii se mi nedaří dohledat a myslím si, že je jedním z mnoha klasických pokrmů vymyšlených panem Runštukem a spol. pro „Receptury teplých pokrmů“ ve veřejném a restauračním stravování v ČSSR. Nechci tvrdit, že tato „bible socialistické jídelny“ byla vymyšlena úplně špatně. To spíše ji špatně používali zaměstnanci tehdejších „stravovacích provozů“.
Stejně tak to ale může být a asi je „dílem lidové tvořivosti“. Nicméně Záhorácký závitek se stal jedním z hitů a mne vždy překvapovalo, že ho spousta lidí nezná. Konkrétním příkladem budiž máti mé dávné přítelkyně, která jednou (1993) prohlásila, že „toto výborné jídlo se ode mne musí naučit, páč je úžasné“. U nich, v jídelně dopravního podniku Ostrava ho nenabízeli. V jídelnách tehdejší Nové Hutě Ostrava, kde jsem začínal já, se připravovalo pravidelně a s úspěchem.
Hovězí v rajčatech se smetanou a koprem
Vůbec si nevzpomínám, kdy jsem si toto jídlo připravil poprvé a mám jen matné tušení, že tehdy, před asi patnácti lety šlo o jakousi improvizaci na téma „Stroganoff“. Každý, kdo jen maličko zná, usoudí, že je to nesmyslný výsledek. Nicméně časem se z tehdejšího pokusu vyvinul tento několikrát obměněný a do současné podoby připravený pokrm.
Vepřové maso ve vlastní šťávě
Vepřovka – název notoricky známý, stejně jako její využití. Na čerstvý chleba s cibulí, na rychlou gulášovku, na rizoto. Tak tuhle dobrotu, za „komančů“ k dostání v každém krámku za pár kaček a to ideálně čínské provenience jsem přestal kupovat už před lety. Ne proto, že si ji umím připravit sám, ale dík obsahu.