Moje Dobroty

Krkovička pečená v pánvi, kadeřávek se šalotkou, šťouchačky s ničím. Jojo, je to tak, maso dá se péci i v pánvi, bez trouby. A šťouchané brambory nemusí přetékat sádlem. Každopádně je toto další kousek do sbírky k nedávnému nápadu paní Hany.

Jak za levno luxusně pojíst

Přestože by to mohlo vypadat, že nejím horší vepřové než z dokonalého chovu, vybrané a kvalitně stařené maso z Přeštíků, je tomu spíše naopak. Páč mne život naučil. Mít přehled a být skromný. Takže si buďte jisti mým stálým průběžným přehledem o cenách, a to i těch akčních, v různých obchodech v okolí mého bydliště. Ne že bych pak navštěvoval vybrané s cílem urvat nejlevnější kus žvance. Prostě jen například cestu z práce přizpůsobím zmíněným vědomostem, stejně jako jídelníček. A to je hlavní rada pro dnešek.

Celý článek »

Nijak jsem nepátral po původním významu těch slov, pravidelně ale sleduji, že v obchodech jsou používána obě, zatímco lidé, zákazníci, kolegové, používají vlastní volbu. Pakliže vědí, co je to vlastně za jídlo. Já si navykl na výraz huspenina. A nedokážu si uvědomit kdy, proč..??..

Huspenina je nádherným, dokonalým příkladem pojmu od "rypáčku po ocásek". Nebo jak řekl kdysi a mnohokrát potom Zdeněk Pohlreich (i mnoho dalších) u hovězího, "od čumáku po ocas". Prostě beze zbytků.

Já mám huspeninu moc rád. Raději než tlačenku. Je výborná chuťově, jednoduchá v přípravě, snadno kombinovatelná do nejrůznějších výsledků. Takže letos poprvé pokus. Uzené vepřové kůže z luxusní pražské šunky. A to je teda dílo.

Celý článek »

Inspirace kebabem a Tureckou kuchyní. Celé to začalo tím článkem tady. Po jeho přečtení jsem navštívil zmíněnou restauraci Mangal a velmi rychle odešel. Neměl jsem chuť jít na kebab do klasické restaurace s obsluhou, kde porce stojí okolo třísetpadesáti kaček. Pak jsem si vzpoměl, že docela blízko je Istanbul Kebab. Ten, nejen že tady funguje přes 20 let. Ale pro mne má zvláštní historii. Totiž, když jsem dorazil před deseti lety do Prahy, přímo z britského Bratfordu, kde Kebab nabízeli nejčastěji Pákistánci, a s holým zadkem, naprosto bez peněz, jen tak bloumal ulicemi, zahlédl jsem tuto restauraci. Vypada autenticky a já si ji hodlal zapamatovat. Podařilo se. Navštívil jsem ji.

Celý článek »

Letos první akce svého druhu a pořádná dávka dobrot i šlendriánu. A ty davy. Ó jé. Ty mne ničily. Nicméně v první řadě šlo o to dobré jídlo. A že ho byla nadílka. Bylo z čeho vybírat. Byla česká zabíjačka i zahraniční speciality. A ne jen tak ledajaké. Jen francouzskou kuchyni zastupovaly nejméně tři stánky. Španělé připravovali paellu z vepřových žebírek a krkovice, což mne dostalo. No a vietnamci grilovali. A to já teda žeru. Děsně…

Celý článek »

Na nový rok při přípravě oběda, to venku vypadalo asi takto. A kdo koukne pozorně, najde ptáčka schovaného v křoví. Stejně jako štědrovaření, ani tentokrát jsem nikterak nepřeháněl. Silvestr je pro mne pouze poslední den v roce a pokud neusnu už před půlnocí, prožiju tuto v lehce sentimentální náladě hlídajíc, zda mi na balkónu neskončí některá ze světlic, jimiž si lidé v širém okolí prosvětlují vstup do roku nového.

Kolínko tentokrát bylo tak nějak z nutnosti. Plánovaně jsem je připravil do vákua už 14.12! Solené, s česnekem a nic víc. Po čtyřech dnech šoupnul společně s balíčkem hovězího hrudí do trouby na průměrných 80°C / 8 hodin. No a pak nechal opět odpočívat a čekat v lednici. Až do Silvestra. Jelikož vákuum drželo a sáček zůstal pěkně pevný, trpělivě jsem čekal celých 12 dnů a teprve poté kolínko rozbalil. No paráda.

Celý článek »

Dobrý den a krásné vánoce vám všem. Dnes nechci přidávat vám návody a sobě pocit sebeuspokojení z dodaných receptů, které by mohly všechny navést ke správnému cíli. Tedy přípravě něčeho tak tradičního, jako je bramborový salát vánoční, nebo smažený kapr. Nene, tentokrát jen popis mého soukromí. Jak to šlo a prošlo v sobotu 24.12. u mne doma.

A sázka na jednoduchost. Nemnoho surovin, snadno připravitelné pokrmy. Polévka, v chuti jen hrách, smažená cibulka, mrkev a slanina. Bramborový salát bez experimentů. Zelenina u mne jedině čerstvá, samostatně vařená a majonéza ochucená staronově objeveným Ume octem. Tentokrát navíc lehká pikantérie. Domácí křenová pasta a zelené feferonky. No a smažené řízky. Kapr jen symbolicky, přesněji řečeno podkovy z tolstolobika. Styl jako v dětství u rodičů. K tomu mnohokrát letos tady zmíněné, kuřecí řízky ze stehen. Narozdíl od ryby smažené co nejkratší dobu. A stejně tak kousek vepřového. Na závěr jako každý rok několik chlebíčků jako ukončení večera a pořádná hromada cukroví. To jsem si objednal u kamarádky Adélky, a rovnou tady, na začátku, musím chválit. Strašně dobré.

Celý článek »

Pravidlo první a jediné? Nebabrejte se s tím! Máte li k dispozici litinový hrnec, je to brnkačka náročná jedině na čas. Ale i ten je zde relativní. Protože je to málo pracné. Tolik k přípravě škvarků z vepřového sádla. Pomazánka je pak ještě snažší. Protože já, a i vy po přečtení následujícího textu budete mistry v přípravě jednoduché, chuťově skvělé a klasické české dobrůtky. Opět platí, nedělejte si to složité.

Celý článek »