Posts Tagged ‘Vepřové maso’
Grilovaný bůček a halušky se zelím
Sedlačina jako řemen dík skvělému masu z přeštických vepříků a obchodu Naše maso. Ten nápad jsem si hýčkal už od posledního nákupu toho parádního (parádně drahého) steaku. Tehdy jsem tam zahlédl krásné plátky bůčku který by bylo vyloženě škoda dlouho péct. Takže sobotní výlet do prodejny v Dlouhé ulici, tentokrát rychlý a nepříliš velký nákup a jde se vařit. Příprava bůčku je směšně jednoduchá, halušky už malinko složitější. Zelí vyloženě zdlouhavé. Ve výsledku kombinace na hodinu a půl a opravdu snadné, pohodové vaření.
Uzený vepřový ocásek
V řezníkově podání je vepřový ocásek konec páteře s odřezky masa. Záleží na něm, kolik masa při porcování nechá. Protože ocásek s křížovou kostí navazuje na kýtu, dá se z něj někdy připravit pěkný řízek. Pro okamžitou spotřebu jej upravujeme buď bez křížové kosti, nebo s ní, a to pečený, vařený, nebo uzený. Můžeme využít i na přípravu huspeniny, nebo do ovaru. Připomínám jednoduchý fakt. V našich řeznictvích se pod stejným pojmenováním prodávají dva produkty. Tomu prvnímu já říkám „křížovky“. Od křížové kosti prosím. To jsou ty s odřezky. No a pak právě celý takzvaný ocásek. Překrásný kus masa s minimem kostí. Protože je kousek od kýty, je naprosto libový. A protože také blízko k bůčku, je neuvěřitelně šťavnatý. Někteří řezníci jej zasyrova ještě porcují. Na silnější plátky i s kostí. To je pak opravdová parádička pro oko, upravitelná klidně jako steak. Podobně jako mnou už mnohokrát krkovička.
Pikantní vepřový gulášek se zelím
Další rychlovka jasně vypovídající o faktu, že guláš jak ho zná většina čechů není jen ten hovězí na cibuli a paprice, s česnekem a majoránkou. To vše tam ve výsledku bude. Ovšem také navíc zelí (a není to segedín), paprička (a není to chilli), namísto mouky klidně vločky, bulgur, jáhly (a není to pouze zdravá nuda bez chuti).
Mimochodem, o tom jak nádherně se nechají tyto a další suroviny kombinovat mne přesvědčili během jediného týdne v jídelně Eurest na mém novém pracovišti. Kolegové si sice stěžují, ovšem já, v posledních letech zmasírovaný Aramarkem, doslava si lebedím. Jistěže, je to jen jídelna. Ovšem velmi přijatelná.
Žebírko na tymiánu, karotka s římským kmínem a…
… šťouchačky s libečkem a smetanou. Pro rozmazlence. To uvidíte, pochopíte na fotkách. Aby toho ale nebylo málo, nakonec ještě úplně nejvíc nejlepší smažený řízek.
To jsem totiž tak přemýšlel co s těmi kotletkami od posledně. Dva kousky jaksi pozůstaly v mrazáku a představa toho suchého masa uprostřed? Brrr! No ale jak? Tak!
Tak, že je prostě rozeberu. To "nádherně libové" maso, říkejme mu klidně srdíčko, jsem jednoduše vyřízl, naklepal a naložil. No a zbytek pěkně poskládal do tvaru, opekl a v troubě dopekl. To vám povídám, paráda.
Kotletky vepřové natřikrát upravené
Zklamání jako vždy. Já tohle maso prostě nemusím. To už si raději dám ten klasický "kužízek" bez křidélka a kůže (nesupreme). Každopádně jsem si pro vás připravil opět obrázkový dokument o té tolik oblíbené vepřové kotletce. A že ji tak máte obecně rádi jsem opravdu přesvědčen. Za mnohé zmíním svou sestřenku, která prostě "tlusté maso" nejí a jíst nehodlá. No nic proti tomu. Jen alespoň při přípravě by toho krycího tuku (o kůži nemluvě) mělo na maso zůstat nějaké to minimální množství. Když je ovšem maso průměrné kvality, nakonec i s tukem výsledek tristní. Já se tentokráte z připravených jídel opravdu neradoval. I když…
Krkovička, v pikantní krustě opečená a pod máslem dopečená
Ono na tom není nic zvláštního. Ale protože toto jídlo mám opravdu hodně rád a je snadné na přípravu, nafotil a sepsal jsem další postup do sekce steaky. Není od věci něco si zopakovat a dík nedávné přípravě rádoby KFC kuřete chci upozornit na další možnost využití kořeněné obalovací směsi. Ta je ohromně univerzální a použitelná klidně na dušená masa. Výslednou omáčku totiž nejen zahustí, ale hlavně dochutí. Takže je výsledek jiný než běžné vychucení jednotlivým kořením. Tentokrát ale pouze pánev a trouba. Velmi rychlá příprava která mi maximálně vyhovuje.
Pečené kolínko se špenátem a špekový knedlík
Dlouho jsem neměl vepřové koleno a ještě déle ten prachobyčený špenát ve formě pyré. Původně mi šlo o to kolínko, tentokrát vykostěné a pokrájené na kousky. Špenát byl téměř okamžitě jasnou volbou a chtěl vyloženě ten v této zemi tak tradiční. Prostě matlaninu ve formě pyré. Je proti němu spousta výhrad v mém okolí a na webu. Já ale jej mám rád odmala a stejně tak ze školní jídelny jako od babičky. No a špekový knedlík byl jednoduchou volbou. V podstatě je nejím, nikdy nepřipravuji ale chystám se. Každopádně tento kousek je z balíčku zakoupeného v knedlíkárně kousek od mého bydliště. Byl jsem zvědavý a ne vyloženě zklamaný.