Posts Tagged ‘Zabíjačka’
Foodevent – vepřobraní na náplavce 11.3.2017
Letos první akce svého druhu a pořádná dávka dobrot i šlendriánu. A ty davy. Ó jé. Ty mne ničily. Nicméně v první řadě šlo o to dobré jídlo. A že ho byla nadílka. Bylo z čeho vybírat. Byla česká zabíjačka i zahraniční speciality. A ne jen tak ledajaké. Jen francouzskou kuchyni zastupovaly nejméně tři stánky. Španělé připravovali paellu z vepřových žebírek a krkovice, což mne dostalo. No a vietnamci grilovali. A to já teda žeru. Děsně…
Skopové maso nepáchne a skvěle chutná
Je li z ovečky, pak po mléce. Voní, chutná a je doslova plné harmonie.
Kdyby mi před týdnem někdo chtěl vnutit jídlo z tři roky starého kusu skopového, nebo i jen to maso, poslal bych ho k čertu. Nevím odkud, nevím druh, nevím jak to žilo. Nechci. Nemůže být dobré. A omyl! Po zkušenosti s masíčkem z plemene Ovce vřesová mohu s klidným svědomím prohlásit, že i z takto starého kusu maso je k jídlu a skvělé v chuti. Bez tradičního zápachu a křehké jak jen může být s ohledem k věku zvířete a způsobu úpravy. Popravdě, představím li si některé kousky z rádoby mladých jalovic od řezníků v Praze (nebudu primárně jmenovat), je toto dokonalost sama!
Ovarová polívka zvaná prdelačka
Tak tomu se říká následek. Když jsem si chtěl připravit kolínko na pivu, musel jsem vymyslet co s odpadem. Tedy kostí a částí kůže. Tak já totiž přemýšlím. Nic nevyhodit. No a stačilo k tomu přikoupit za 6! kaček kousek žebírek z kotlety, jedno jelítko a ovarová polívka na Moravě zvaná prdelačka byla na světě. Vše ostatní mám doma tak nějak furt. Takže šup, za chvíli je hotová…
Jelítko a jitrnička se šťouchanými petrželkovými bramborami a zelným salátem
A je to tady. Přiblížilo se období zabiječek a domácího kysaného zelí. Včera jsem koupil pět kilo a dnes čtyři založil do veliké lahve. Doufám, že letos to konečně zase vyjde. O tom ale později. V tuto chvíli jen lehký začátek. Jak už jsem tady poznamenal, chci li opravdu parádní jelito a jitrnici koupit tady v Praze, zajdu si jedině k Novákovi do jedné z jeho prodejen. Jelita jsou opravdu kroupová a skvělá. Jitrnice přiměřeně žemlové a dochucené na jedničku. Tak se do nich pustíme.
Jelítko a jitrnička – pečené, s brambůrky a letním kvašáčkem
Když dostanu v létě chuť na tuto klasiku české zabijačky jsou jasné dvě věci: léto končí a zabijačkové období se kvapem blíží. Jak už jsem tady i na facebooku mnohokrát poznamenal, není pro mne a hlavně řezníky v Praze a okolí vůbec snadné srovnat se s mou chutí. Tak jako někteří z vás milují a tím pádem srovnávají kvality dobrých steaků, kvalitního chleba nebo prostě čerstvého ovoce, já mám svůj žebříček hodnot pro tradiční zabíjačku. A primárně pro jelito a jitrnici. Nesnesu v jelítku rýži a nemám rád jitrničky s příliš velkým obsahem housky! To je základ. Co ale opravdu nesnesu, je nesmyslná cena. Na farmářských trzích v Praze si neváhají prodejci říci o 150 až 230 Kč za kilo. Přitom kvalita je v drtivé většině těžce průměrná. Tolik fakta o kterých jsem se už nejednou zmínil.