Posts Tagged ‘Zahraniční speciality’
>> La Formaggeria Gran Moravia
Po delší době jsem se ocitl na Václavském náměstí v Praze a při čekání na setkání s Katkou se tak trochu porozhlédnul co je kde nového. No a ta prodejna mne prostě oslnila. Vizáží, nabídkou, personálem. La Formaggeria Gran Moravia – Itálie pěkně pohromadě.
Je to už několik let, kdy mi kolega doporučil sýr Gran Moravia, který je údajně lepší než originální Parmigiano Reggiano. A je. Pro mou chuť tedy jednoznačně. Postupem času jsem začal vnímat další produkty firmy Orrero v níž se skloubila kvalitní italská technologie a chuť s českou zemědělskou a chovatelskou kvalitou. Nejdříve to bylo skvělé máslo prodávané na farmářských trzích, později další nabídka sýrů. No dnes už celý řetězec prodejen nabízejících to nejlepší z Itálie. Dost řečí. Podívejte se na několik fotek.
Afričtí šneci ve francozské úpravě k české snídani
Jak už jsem na facebooku a tady zmínil, 31.května 2014 jsem omylem namísto nákupu na farmářských trzích absolvoval pořádnou foodparádu v rámci přehlídky gastroprovozoven z Prahy 3 a potažmo i farmářů a prodejců českých produktů. Jedním z největších překvapení a hlavně tak trochu splněným přáním bylo pro mne ochutnání vyloženě českého produktu, přestože kořeny pevně spojeného s francií a tentokrát do jisté míry i s afrikou. Poprvé jsem jedl šneky. Šneci v jedné z nejtradičnějších úprav a tak jak je znal, slovy majitele, chovatele a producenta této staronové speciality u nás pana Tomáše Pavízy už Jan Werich, který zval Jaroslava Seiferta a mnoho dalších přátel opakovaně „na šneky“ podávané na Štědrý den v jeho domě na pražské Kampě. Známé byly hlavně vánoční dýchánky, spojené s konzumací šneků v pražské restauraci Slávie, tolerované tehdejším přísným režimem.
Tokajský paprikáš a houskový knedlík s překvapením
Maďarský recept na vepřovou plec dušenou s paprikami, rajčaty a kysaným zelím. To vše je dochucené zakysanou smetanou a dalšími ingrediencemi…
Tokajský paprikáš a houskový knedlík s překvapením
Zaujalo mne docela nedávno toto jídlo na stránkách recepty online. Není na něm nic zvláštního. Jednoduchá klasika z rodinky gulášů. Dík ale za tu jednoduchost. S knedlíčkem, nočky, nebo haluškami je prostě skvělé.
Prodejny ruských specialit – další návštěva
Víte že tam nechodím příliš často? Asi ne. Ne že bych nechtěl. Jen nemám tu potřebu. Tedy neměl jsem. V posledních dnech jsem tu paní v malé prodejně v pražských Záběhlicích navštívil hned dvakrát. Primárně pro další zásobu základů na polévky. Z dokončeného testu dobrůtek posledně vyplynulo že nejvíce jsem si oblíbil ukrajinský Boršč a Soljanku. Takže po kousku sebou a jako nová věc mne zaujal Plov. Tentokrát hotový pokrm. Jen ohřát. Produkce stejně jako u polévek firma Leis. Dále jsem opět vyzkoušel sušené ryby. Musím přiznat že kdysi a poprvé, ještě na návštěvě Volgogradu jsem nijak nadšený nebyl. Ale ani odmítavý. Byly to opravdu velké kusy kde maso hrálo prim. A bylo zapotřebí obírat. Podruhé jsem vyzkoušel koupit už spíše rybky do 20. centimetrů tady u nás a musím říct že teda nic moc. Minimální obsah masa, samá kost a kůže. Prostě o ničem. Další popis níže k obrázkům.
Hamburgery z Icelandu – to není špatně!
Je to jen o tom mase. Nechcete li si připravit domácí mleté, zkuste toto. Není to vyloženě chyba ale ani výhra. Každopádně stojí za vyzkoušení. Maso upravené v jakémkoliv velkém závodu je prostojednoduše jiné a nepřipomímá primární surovinu. Pro mne tedy opravdu důrazně a pan Pohlreich by to komentoval ještě důrazněji. Já ale taky umím být kompromisní a když jde o hamburgera tak i velkorysý. K tomu mne dovedl šmejd jménem Mc… No co už. Není tady jediný. Mohu vám ale zaručit, že jakmile vyzkoušíte tento výrobek, usměrníte svůj styl nákupů jinam a jinak budete uvažovat.
Grilovaná žebra a kuřecí křídla
Sezóna grilování je tady a já stále nemám příliš na výběr. Město, sídliště. Tady se grily po ulicích nevyskutují. Kdyby alespoň více lidí mělo odvahu. Našla by se vhodná místa. Jenže ono je to spíše tak, že akorát hloupě kecaj o jakési nevhodnosti a podobně. No, snad to vyjde u hospody. Jakési návrhy už padly…
Každopádně i doma to jde. Alespoň na elektrice. Chybí ta romantika a vůně kouře, ale dobrůtka to teda je. A popravdě co se výsledku týče, připadá úprava v troubě pod grilem jistější a spolehlivější.