Posts Tagged ‘Zahraniční speciality’
Hamburgery
Opět inspirován Zdeňkem Pohlreichem neodolal jsem a konečně si zase jednou udělal klasický hovězí hamburger. A rovnou musím poznamenat, že jakékoliv masové směsi na burger u mne skončily. Čistý hovězí je prostě nejlepší. Dovedu si ale představit směs v kombinaci 1:1 hovězí a jehněčí. S kořením Shan, které jsem koupil v arabském obchodě to bude skvělý kebap.
Slaný koláč s tuňákem a salámem
Chtěl jsem původně jen s tuňákem. Jenomže Laděnka rybičky nepapá! Potvůrka jedna. Tak jsem udělal koláč pěkně půl napůl. Není to nic složitého a ti, kteří jsou ochotni utratit za těsto asi 3x více peněz, mohou je zakoupit hotové, chlazené v některém obchodě. Nabídka je obecně dost pestrá – listové, křehké, tukové. V těch obchodních názvech se moc nevyznám. Tak mne napadá, vymyslí si jednou někdo těsto na houskové knedlíky? To už by byla opravdu síla. Místo hotového knedlíku koupit těsto a hrát si na kuchaře (kuchařku) 🙂
Bohužel, věřím tomu, že by takových bylo nemálo.
Těstovinové variace
Na farmářských trzích v Praze na Jiřáku začali opět prodávat vynikající Blažkovy domácí těstoviny. Koupil jsem rovnou tři balení a pustil se do nich. V každém jsou smotané dva svazky a každý jeden vystačí na dvě porce. V návodu píšou, že vařit je třeba 2-3 minuty. Já popravdě nechal 5 minut. Až tak aldente je nemusím.
Pikantní krevetky
Spaghetti alla carbonara, neboli špagety po uhlířsku
Jeden z nejznámějších receptů italské kuchyně a každopádně dobrota nesmírná. Dodnes s pobavením vzpomínám, na své první setkání s italskou kuchyní v „profesionální“ podobě. V pizzerii ve městě Havířově jsem se setkal s kolegyní Zuzankou, která odmítala přijmout fakt, že žloutky se do těstovin vmíchají úplně syrové a na toto téma jsme vedli poměrně vášnivou diskuzi. Popravdě musím přiznat, že tehdy jsem se svým názorem neuspěl.
Grilovaný bůček a restované brambory s cibulí
Chutné překvapení z Michle
Denně cestou z práce míjím u tramvajové a autobusové zastávy Michelská malé ušmudlané bistro, kde mají v menu nechutně “tradiční” rádoby asijská jídla. A také polévku kuřecí Pho. No, nešel jsem ji ani ochutnat. Nějak jsem neměl odvahu. Ovšem už několikráte jsem jsem měl pocit, že se od bistra line typická vůně grilovaného masa. A že to bylo cítit i 50 metrů daleko a mně právě dnes ujel autobus, mazal jsem nahlédnout. A hned ve dveřích dotaz: “co tady máte z toho grilu venku”? Odpověď naprosto jednoznačná: “Bún Cha”. “Tak to tedy sem s ním”.