Moje Dobroty

Znám to jídlo od svých asi 15. let. Dík studiu na SOU Společného stravování. V osmdesátých letech minulého století patřilo k oblíbené a dražší klasice v restauracích a bylo připravováno v různých, více či méně vydařených variacích napříč jídelnami i domáctnostmi. Když se dnes podívám na univerzální recept z receptur teplých pokrmů, bible tehdejších vývařoven, a srovnám s mnoha návody z dnešního webu, nestačím se divit. Některé jsou doslova děsivé. Tento můj je také přizpůsobený. Ale myslím, že citlivě. Každopádně, mám li výsledek něčemu přirovnat, pak vězte, že je velice podobný hodně vymazlenému „kaťáku“. Úsměvné což? Proto jsem také jako přílohu napoprvé dal smažené bramborové trojhránky, namísto tradiční rýže, nebo těstovin.

Iceland Hash Browns 800g – zajímavost z Icelandu. Chutné, podobné klasickým Rösti, levné. Komu nevadí antioxidanty v jídle, pochutná si. Pro ty ostatní: E300, kyselina askorbová. Asi nepřijatelná. Kdo není cimprlich, vězte, že toto hotové jídlo za pár peněz je mnohem chutnější, než většina bramborových sraček české produkce z mrazáků dnešních superhypermarketů.

Celý článek »

Taky tak ujíždíte na těch miniaturních, drahých a děsně chutných kouscích masa obecně zvaných Jerky? Jerk je v angličtině výraz pro sušené maso a já na tom ulítávám léta letoucí. Ale nenakupuji. Uř ne. Protože krom té ceny, klidně i 2700 korun za kilo, nikdy nevíte do čeho vlastně jdete. Já to tady na stránkách Moje Dobroty zmínil jen jednou. A v tom daném případě pro mne i naposled. Nechutnalo mi. Ne že by nebylo připravené kvalitně. Ojojoj. To ono bylo. Jenomže ta chuť. Na můj vkus už spíše bonbónek než maso. Spousta koření, obzvláště výrazný Worcester. No todle prostě ne. Já mám rád lehkou chuť soli a pepře.

Takže hledat jinde. Ale! Vyzkoušel jsem toho baleného z obchodů docela hodně. A buď mi nechutnalo, nebo ano, ale časem se vytratilo z prodeje. A zase zkoušet další. Asi před dvěma roky jsem čtyřikrát za sebou ochutnal už opravdu drahé kousky, ovšem fakt nechutné. Poslední dokonce bylo vlhčené a ta guma z balíčku opravdu hnusná. Takže konec!

Celý článek »

…Ume ocet či Tahini pasta jsou parádním doplňkem a v Indii je jako doma.

Mně červená čočka zachutnala napoprvé a stala se pravidelnou součástí jídel. Loni v létě například, jsem připravil oběd návštěvě. Sestře, švagrovi a jejich synovi. Hummus z červené čočky podle Kokešky. Zajímavé je, že její recept jsem na podzim nahradil pokusně mnohem snazším a jen zíral. I když pouze ze tří surovin, opravdu skvělý výsledek. No a nakonec mezi svátky jsem to dotáhnul k jednoznačnému výsledku. Bez červené čočky už nechci fungovat.

Celý článek »

A klidně v české kuchyni. Rozumí se samo sebou, že každý máme jiné chutě. Co se karí a podobných věcí (past) týče, já mám jasno. Ochutnal a při vaření vyzkoušel jsem kde co. Tom Yum však vyhrává na celé čáře. Je dokonalá jen tak rozpuštěná do vývaru, stejně jako ve vývaru který je připraven rovnou s ní. Maso v ní dušené má nádherně svěží chuť a jako marináda na pečené kuře je naprosto geniální. Praděpodobně znáte klasiku, kuře Tandoori. Porce masa marinované ve směsi jogurtu a stejnojmenné pasty. Mně to příliš neoslovilo, ovšem stejná, či jen podobná kombinace s Tom Yum? Dokonalost. A navíc, nedávno jsem objevil thajskou verzi pasty, která je zdaleka nejlepší, jakou jsem kdy ochutnal. Od firmy Cock Brand. Je tak fajnová, že jsem třetinu skleničky vypotřeboval během jediného dne.

Celý článek »

Mexicko britský Tex Mex od australského šéfkuchaře Billa Grangera. Náhoda, televize, rychlý zápis a tady to máte. Kdo rád tahleta "rizota", nemůže být nespokojen. Pikantní směs všeho možného doplněná typickým salámem. Stejně jako italové kde co připravují na Salsiccie, ve španělsky mluvících zemích je to Chorizo. Skvělá dobrota.

Celý článek »

Křepelka je společné pojmenování pro 5 rodů hrabavých ptáků z podčeledě koroptve, která je součástí čeledě bažantovitých.

Nejdříve bych rád upřesnil jeden fakt. Firma Caillor tvrdí, že jejich produkce jedlých ptáků (teda ale výraz), je zásadně z farmářského chovu. Žádné klece. Zkusím jim to věřit a připravím si dvakrát křepelku. Koupil jsem balíček chlazených v akci za 129 peněz. A dále?

Není nic pro mne pitomějšího, než plánování menu. Nebo i jen postupu přípravy. Nedokážu se totiž rozhodnout jak to celé nakombinovat, a tak ve výsledku často končím pocitem, že jsem to promyslel málo, a chtěl bych do jednoho pokrmu nacpat vše co jen je, ale i není možné. Takže? Není nad okamžitý pocit, potřebu, improvizaci.

Takže co? Potřeba, pocit, improvizace. A nebudu vás otravovat soupisem surovin.

Celý článek »

Ten základ je snadný. Vemte mozzarellu která vám chutná a krájenou na plátky ne silnější než centimetr proložte na talíři stejně silnými kolečky chutného rajčátka. Pocákejte dobrým oliváčem, poprašte pepřem a v rozumném množství třepněte fajnovou solí. Hrubou. Mořskou. Ideálně Maldonskou. A je to. Ještě několik lístků bazalky a na talíři máte Caprese. Italskou vlajku, vlajkovou loď mezi nejjednoduššími saláty.

Nebo!

Zajděte do toho obchůdku v Praze u náměstí Bratří Synků a prozřete! To, co jste léta považovali za mozzarellu zavrhnete a ochutnáte takřka božskou manu. Ovšem ještě předtím a pokud se vám poštěstí, zříte jak tato lahůdka vzniká pod rukama specialisty a neskutečně pohodového tvora. Pana sýraře Miguela (omlouvám se za nesprávně napsané jméno páč nevím).

Celý článek »