Moje Dobroty

Superměkké a pěkně vypečené. Nekecám a jdu do něj. Tedy v tuto chvíli už jím do vás. Celé to začalo více než před rokem u článku, který je stár téměř šest let. V diskuzi nad recepisem kolegy blogera jsem zapochyboval o smysluplnosti použití hovězího vývaru do dršťkové polévky. On vysvětlil a mně by se líbilo kdyby dnes zaznamnal že jsem jeho názor na vaření nejen přijal, ale i povýšil. K dokonalosti.

A znovu. Celé to začalo ve čtvrtek 1.9.2016, tedy před několika dny poznámkou kolegy a kamaráda. Toho, který mi pomáhal v dřevních začátcích tohoto webu s jeho zprovozněním. Přijel z dovolené v Maďarsku a jako jedno z prvních zajímavých jídel doporučil dokonalý perkelt z hovězích drštěk. Já jej na to téma druhý den oslovil telefonem a třetí už vařil.

Celý článek »

Tradiční korejská specialita z fermentovaného čínského, nebo pekingského zelí. No ano, nepletu se. Jsou dva druhy a u nás to čínské neshánějte v běžném supermarketu. Nemívají ho. Každopádně i já jsem použil to běžnější, pekingské. Což je myslím vlastně správně.

Tak ten první odstavec včetně názvu jsem si připravil 25.4.2015. A od té doby stále odkládal přípravu, nutně musel něco udělat dříve, a taky měl strach. Že jako co když to nevyjde, a mám to vůbec zapotřebí, a chci to vůbec zkusit? Stačila jedna ochutnávka poměrně nepodařené napodobeniny objednané od sushitime.cz společně s několika dalšími jídly pro kolegy a bylo jasno. Jestliže to byl opravdu jen pokus o Kimchi, pak originál musí být doslova úchvatný.

Celý článek »

Takže tedy od začátku. Tohleto tady a poměrně nedávno si prohlédnul kamarád a kolega Rajko. Věren svému přístupu k životu si mne lehce podal a těžce poučil. Že totiž ona ta pljeskavica není jen tak nějaká placka masa. A že to dělám děsně malé. A že existuje něco jako Kajmak, nebo Kaymak – tradiční balkánská specialita, která se ale doma vemi špatně a zdlouhavě připravuje. Vy si najděte informace pomocí pana googla. Já jsem jako náhradu vmíchanou do masa použil hrudkovitý doma odleželý tvaroh. Což je možnost výslovně doporučená.

Ať je to jak chce a moje povídání s Rajkem dopadlo jakkoliv, chtěl jsem sebe poučit a jemu ukázat že umím. Primárně přizpůsobit se. Takže spousta hledání, stovky fotek na google a nakonec jedno video, které opravdu inspiruje. Podívejte se na to a já jdu do popisu svého přístupu.

Celý článek »

Tři dny zrající ve vakuu, deset hodin tažená ve vodní lázni, dva dny odpočívající v chladničce, dvacet minut žhavená v troubě a nakonec potřená pikantní omáčkou. Brutální dobrota! Ručím vám za to, že v tomto receptu sous vide nenahradíte ničím jiným.

Celé to začalo zamilovaným pohledem. U řezníka kousek od mého bydliště jsem vybíral něco úplně jiného. Že bůček připravený jako tenký plát se žeberními kostmi prodávají za 92,- Kč/kg vím dávno. A je ideální právě na podobnou přípravu. Na gril. K tomu několik kuřecích křídel a domů. Marinovat.

Celý článek »

Ani nevím, jestli jsem to tady někdy šířeji zmínil. Tento salát byl jedním z prvních receptů které jsem v počátcích a při vznikání konceptu tohoto webu chtěl přidat. Tedy vlastně, měl být úplně první. Pak jsem to tak nějak sesumíroval tady a už nikdy se k tématu nevrátil. Dnes tedy po dlouhatánské době jarní verze z mladého zelíčka, které je neskutečně jemné i výrazné v chuti a křupavé jedna radost.

Říká se, že nejlepší Coleslaw má v nabídce KFC. Tak dobrý, že se nevyplatí doma to zkoušet. Nevím. Já tam totiž nechodím. Nikdy. Každopádně domácí příprava je tak snadná, že nevidím důvod nevyzkoušet.

Celý článek »

Po tom, co jsem loni tvrdil, že rukola na pesto je nejlepší z vlastního květníku, letos jsem jí dokonce malinko zaskočen. Nevynechal jsem od přenesení sazenic na balkón jediný den zalévaní, rosím a jednou za tři týdny malinko přihnojím Kristalonem. No a výsledek? Trifidi! 15-20 centimetrů vysoké listy. Štíhlé, tmavě zelené (ne jako ti chudáci v obchodech) a chuťově tak výrazné, že nedokážu jako salát k obědu či do sendviče sežvýkat více než 2-3 kousky. Pažitka je na tom podobně a protože už se to všechno začíná vlastní vahou poněkud hroutit, zpracoval jsem vše na pesta. Jednoduchost sama a popis jen k obrázkům. Nějaké gramáže nejsou příliš důležité, stejně jako dodržení kombinací. Možností je spousta a chuť máme každý jinou.

Celý článek »

Nebo, chcete li to srozumitelně, výpečky v zelí, s hříbky, rejží a slaninkou, zjemněné smetanou a vybarvené karotkou. A máte to.

A já taky. A Pavlík Chvalů jakbysmet. A fertyk. Teda vlastně, a je to takto: už jsem ho dlouho nedělal. Několik let. A nedošlo by na něj ani dnes. Původně jsem totiž ten půlkilový zbytek plece a půl sáčku zelí chtěl nakombinovat do trošky segedínku. Jenomže náhlé prozření a nápad. Co tak zpracovat nějaké zbytky z lednice a ještě další z loňské úrody. Jak jinak totiž nazvat zelí, sušené hříbky a podobné suroviny naskladněné ve spíži? Takže Bigos. Polská a slezská klasika. Jídlo co dům dal a vaření takřka v jednom hrnci. No ale to bych nebyl já, abych něco nedělal složitěji. Pro dobro věci rozumí se samo sebou.

Celý článek »