Moje Dobroty

Když jsem si připravil nedávno hamburger, nechtělo se mi sepisovat další článek tady. Takže jsem to šoupnul na facebook i přes to, že se jednalo o maso špičkové kvality. A protože už nejsem kdovíjaký vyznavač této "klasiky", rychle zapoměl. Jenže! Je o mně známo a nepřipomínám to poprvé, že nemám rád firmu Tesco. Po nedávném překvapení v podobě jen rychého pohledu, jsem neodolal a s nápadem i vzpomínkou se tam vrátil a následně vrhnul do dalšího. Ono je to totiž tak…

Na farmářských trzích Jiřák jsem si čas od času dal burger pljeskavica od Balkangrilu. Ten stánek ale zmizel a já předminulý týden zůstal v sobotu bez plánovaného brzkého oběda. Takže vzpomínka na Tesco, cesta tamtéž (Tesco Extra Eden) pro něco mimo tento obchod. V něm už ale koupě žemlí a o kousek dále k nim kusu poctivého hovězího pupíku.

Celý článek »

Dovolil jsem si parafrázovat název známé divadelní hry Williama Shakespeare, abych popsal fakt, že některá jídla se připravovat doma až tak úplně nevyplatí. Pita chléb je velmi snadný na přípravu a nemálo otravný při jejím dokončení. Nevládnete li kamenem, tedy kamennou deskou do trouby, velkou jako celá mřížka na kterou se vejdou alespoň tři kousky, utratíte dost peněz za provoz trouby (elektřinu) a čas, který je relativně drahý. Ne až tak pro mne, ale…

Celý článek »

A tady u mne žádné ghíčko prosím. Jsem na některá počešťování už vážně alergický. Nějaký blbec bez fantazie, zato s velkým elánem a chutí dělat byznys se rozhodne, že to nazve po svém. Polovina národa mu na to s chutí skočí. Takže všude najdete ghíčko a skutečnost, že se to už od pradávna jmenuje přepuštěné, nebo také oříškové máslo je zapomenuta takříkajíc šmahem. Viz například Magdalena Dobromila Rettigová a její přepouštěné máslo.

Přepuštěné máslo, Ghí v Indii a obecně východním světě, je čistý máselný tuk vzniklý pomalým zahříváním, kdy se postupně vzniklá pěna z vody a mléčné bílkoviny vyloučí na povrch, postupně spadne ke dnu a nakonec slitím výsledku skrz cedník zcela odstraní. Není potřeba pláténko, jak často popisují někteří, protože to co už ve výsledku nechceme stejně zůstane na dně primárně použité nádoby. Stačí opravdu jen opatrně slít.

Celý článek »

Je li z ovečky, pak po mléce. Voní, chutná a je doslova plné harmonie.

Kdyby mi před týdnem někdo chtěl vnutit jídlo z tři roky starého kusu skopového, nebo i jen to maso, poslal bych ho k čertu. Nevím odkud, nevím druh, nevím jak to žilo. Nechci. Nemůže být dobré. A omyl! Po zkušenosti s masíčkem z plemene Ovce vřesová mohu s klidným svědomím prohlásit, že i z takto starého kusu maso je k jídlu a skvělé v chuti. Bez tradičního zápachu a křehké jak jen může být s ohledem k věku zvířete a způsobu úpravy. Popravdě, představím li si některé kousky z rádoby mladých jalovic od řezníků v Praze (nebudu primárně jmenovat), je toto dokonalost sama!

Celý článek »

Nedávno tady a dnes už jen pro doplnění. Příprava je velice snadná a já za sebe doplním jen dvě věci. Těstíčko může být sebelepší, mně však nejvíce chutná na cibuli tradiční český trojobal. Prostě strouhanka nakonec. No a co se týče zeleniny obecně, lze podobně připravit takřka cokoliv. Většinou platí jen dvě pravidla. Opravdu malé kousky, a pro změknutí předem postačí právě jen ta sůl.

Celý článek »

Jako Fish and chips. Jen bez těch hranolků. Tentokrát. Naštvali mne. Vážně. A dost. Na farmářských trzích Náplavka. Stánek, který tam už dva roky vychvaluji, se na zažátku sedmé sezóny tohoto tržiště nijak zajímavě nepředvedl. Krom těch kalmarů jako relativní novinky. Pozoruji to tam už dost dlouho. Stále stejný systém. Zvětšují nabídku. Ale nestíhají. Takže, nezlobte se na mne, ale jako ve škole. Za 5! Pro tentokrát už bez milosti. Opravdu totiž netoužím stát frontu na jídlo, které lze připravovat po několika porcích jen proto, že si neumí poradit s desetihlavou partičkou lidí.

Paradox toho zážitku souvisí s následujícím, opakovaným tady receptem poměrně jednoduše. V té frontě jsem si uvědomil, že nádherného kalmara mám v mrazáku. No a páč nejsem blbej, frontě jsem dal pá pá. Doma mám a umím…

Celý článek »

Původně to mělo být o dalším pokusu s vakuováním hovězího masa a nakonec také je. Jen celý koncept jaksi pozměněn. Měl jsem v úmyslu koupit celou svíčkovou u Blahuty v Praze na Edenu. Jenže on nemá. Tak jsem náhodně nakoupil u dalšího Blahuty, bratra, v řeznictví kousek od mého bydliště. Ten kus roštěnce totiž vypadal už na pohled slušně. Jalovice, český chov, poněkud tmavší barva a jednoznačně Rib Eye. Více jsem se i po několika dotazech bohužel nedozvěděl. Škoda to komentovat. Ze zkušenosti s tímto prodejcem vím, že ta cena je na jím prodávanou kvalitu poněkud nad průměr. Ten plátek byl ukrojený z okraje, téměř od krku a takřka výstavní.

Další v plánu bylo pozvání sestřenky Lenky. Na steak, který ona opravdu moc ráda. A opět bohužel. Jak to nevyšlo se svíčkovou, tak ani setkáním. Prostě se kalendář můj, její i toho kusu masa neshodli. Takže sám sobě si. A pro vás…

Celý článek »