Moje Dobroty

S cibulí a slaninou, vínem a rozmarýnem. K tomu špenátové pyré a vařené brambory. Ty mimochodem mám nejlepší za poslední snad tři roky. Takže mažu na stánek za pánem pro další. Ale…

Ossobuco, zdálo by se, je už nějakou dobu na pultech našich obchodů. Bohužel, většinou jen hovězí. Tedy vlastně kližka s kostí. Nic proti tomu, ale kdo jednou ochutnal telecí, rozpečené do absolutní měkkosti, ten už jinak nechce. No a to, když už seženete, stojí ne méně než 200-300 korun za kilo. Vlastně není neobvyklá cena ještě o sto korun vyšší. A jak to jídlo charakterizovat aby bylo úplně jasno?

Celý článek »

Krkovička pečená v pánvi, kadeřávek se šalotkou, šťouchačky s ničím. Jojo, je to tak, maso dá se péci i v pánvi, bez trouby. A šťouchané brambory nemusí přetékat sádlem. Každopádně je toto další kousek do sbírky k nedávnému nápadu paní Hany.

Jak za levno luxusně pojíst

Přestože by to mohlo vypadat, že nejím horší vepřové než z dokonalého chovu, vybrané a kvalitně stařené maso z Přeštíků, je tomu spíše naopak. Páč mne život naučil. Mít přehled a být skromný. Takže si buďte jisti mým stálým průběžným přehledem o cenách, a to i těch akčních, v různých obchodech v okolí mého bydliště. Ne že bych pak navštěvoval vybrané s cílem urvat nejlevnější kus žvance. Prostě jen například cestu z práce přizpůsobím zmíněným vědomostem, stejně jako jídelníček. A to je hlavní rada pro dnešek.

Celý článek »

Inspirace kebabem a Tureckou kuchyní. Celé to začalo tím článkem tady. Po jeho přečtení jsem navštívil zmíněnou restauraci Mangal a velmi rychle odešel. Neměl jsem chuť jít na kebab do klasické restaurace s obsluhou, kde porce stojí okolo třísetpadesáti kaček. Pak jsem si vzpoměl, že docela blízko je Istanbul Kebab. Ten, nejen že tady funguje přes 20 let. Ale pro mne má zvláštní historii. Totiž, když jsem dorazil před deseti lety do Prahy, přímo z britského Bratfordu, kde Kebab nabízeli nejčastěji Pákistánci, a s holým zadkem, naprosto bez peněz, jen tak bloumal ulicemi, zahlédl jsem tuto restauraci. Vypada autenticky a já si ji hodlal zapamatovat. Podařilo se. Navštívil jsem ji.

Celý článek »

Rád bych tvrdil, že to nejlepší uvařím vždy dík náhodnému nápadu a improvizaci. Není to pravda. Kolikrát je to taková hrůza, že i jedinou porci sníst, se musím přinutit. Tentokrát ale byl ten nápad dobrý, improvizace rozumná a hlavně použitá kombinace, která dala té polévce výslednou chuť, opravdu smysluplná. Takže v hlavní roli makrela, rybí omáčka, řasa wakame. Ta makrela není vyloženě nutná. Jen náhodou se stala ideální. Zkušebně jsem totiž použil z ruské prodejny nakládanou v oleji. Skvělé a příliš drahé. Takže pokus, mražené čtyři kusy pohromadě a ideální do polévky. I když jinak mražené ryby ani omylem. První obrázek je původce, viník toho všeho. Tohle jsem ochutnal od stánkaře na farmářských trzích náměstí Jiřího z Poděbrad. Takto jsem si domů přinesl základ:

Celý článek »

… a ředkvičky s polníčkem na másle.

Původně jsem chtěl začít jiným jídlem. Ale znáte to. Plánovat něco, co nezávisí na mně samotném je nesmysl. Takže když jsem jel z noční směny prvoplánově na náměstí Jiřího z Poděbrad do prodejny Mikrofarma, mohl jsem tušit, že změna bude nutná. Ale nevadí, do 10.5. času dost. Relativně.

Proč do toho data? Protože soutěž! Takže postupně sem šoupnu dva, možná tři recepty s nadpisem začínajícím jako tento. Vařím s Mikrofarmou. A dnes tedy:

Celý článek »

Inspirace z farmářských trhů, kuchařina pro začátečníky a výsledek naprosto parádní. Hlavně však, tahle polévka má nekonečně mnoho variant. Je zajímavé, jak málo si něco podobného připravuji, i když mám polévky děsně rád. A když jsou rybí, o to více. Už jen jaksi na protest. Protože fakt nesnáším takové to vžité "já bych to nejedl". Že totiž někomu nesedí rybí vývar, ta silná chuť a často i zápach, to poberu. Ale tentokrát…

Celý článek »

Neskutečná trojka a doslova bomba nabitá tím nejzdravějším, co můžete sníst pohromadě.

Kimchi – tady už máme asi jasno že? Parádní, chutná a velmi zdravá záležitost. Já ten salát miluju, ale nedokážu jíst ve velkém. On je totiž, mírně řečeno, docela trhač úst. Chcete to jasnější? Ta síla v chuti, kyselost, vám prostě roztrhne hubu.

Miso pasta – tak tu jsem tady a tady už popisoval. Ovšem jak se mění časy, tak i názory a chutě. Ty moje tedy každopádně. Takže nyní to vypadá náledovně: každé ráno, mám li čas a nejdu do práce, porce vývaru s Kimchi a mořskými řasami.

Mořské řasy – nějaké základy si pročtěte zde. Já k nim našel cestu dík náhodě. Tu miso pastu jsem totiž používal instantní a obsahovala kousky řasy. A mně to chutnalo. Dnes už nakupuji jedno i druhé v původním stavu a používám tak, jako japonci.

Celý článek »