Tolstolobik? Bestiálně chutná ryba!
Fakt. Nekecám. Od loňských vánoc jsem si doma připravil už čtyři kusy a jsem opravdu nadšen. Kapr mi stále nejede. Ale tolstolobik, se svým středně tuhým, čistým a chuťově jemným masem, to je jiná liga. No a když mi z nějakého důvodnu u pultu s čerstvými rybami prezentují částěčně vykostěné filé za pouhých 123,- Kč / kg, je to asi jasné.
Mimochodem, tomu nepříliš chuťově výraznému masu dokonale sluší slanina. Obzvláště ta anglická na opékání. Gammon například. Poměrně slušnou kvalitu seženete v řetězci anglických obchodů Iceland. Ale raději vemte tu chlazenou. Mražená je nic moc. Nejdete ji také v chlaďácích Mark & Spencer. Ale ta podle mne nestojí za nic. V britském Tescu koupíte balíček za méně než libru. Tady to nabubřele valí za stovku.
Tolstolobik?
Není to treska, kterou mám nejradši, ani candát, kterého, obzvlášť za ty peníze, nemusím. Ale je to velmi chutná bílá ryba bez pachuti bláta s dostatečně pevným, lístkujícím masem. Takže dvě nejjednodušší úpravy a parádní oběd i večeře z tříset gramů ryby.
1/ Krásné maso a parádní vyzrálá slanina z bůčku. Ten pruh ryby je asi 22 cm dlouhý, 5 cm široký a 2,5 cm silný…
2/ Obojí stejně. Slanina nasucho, ryba nejdříve kůží dolů na přepuštěném másle. 3 minuty. Otočit a 2 minuty. Masem vytřeme veškerý tuk ze slaniny…
3/ Hotovo, chvíli nechat odložené stranou a připravit kaši. Pět minut vařené a zchlazené kapustičky už čekají…
4/ Servis a veliká dobrota. Takže? Jezte ryby…
5/ Jeden kousek tradičně, skorovánočně. Brsal a poloviční proužek dvě minuty z každé strany smažený…
Tolstolobik!
Já tu rybu kdysi dávno opravdu nesnášel. A pak spousty let nejedl. A nyní…
Zkuste to. MDMP





