Tuňák, steak i kousky na salátu jsou špičkové když…
Pokud jste ho už jedli a nechutnal vám, jsou pouze tři možné důvody.
1/ Laciný šmejd z mrazáku v hypermarketu je nepoužitelný.
2/ Byl špatně upravený, propečený.
3/ Patříte mezi to malé procento lidí kterým prostě nechutná.
A pak je mi vás líto. Vážně. Mně nechutnal tuňák a z něj steak ještě nikdy a platí body 1 + 2. Od nynějška mohu prohlásit, že je absolutné úžasný. Takový normální chuťový orgasmus. V násleném textu vám popíšu jak se to dělat nemá a je jen dobré. No a jak na to skoro správně. Pak ovšem…
Celé to začalo už na Štedrý den. Známý přivezl sice mražené, ale ve skvělé kondici filety z candáta a steaky z tuňáka. A pokračovalo článkem tady. Candát jak už je zřejmé mi moc nechutnal. Ale to není tou rybou samotnou. Já prostě sladkovodí nerad. Ovšem tuňák je úplně jiná liga.
Tuňák, steak a na salátu
Ryba z mrazáku
>> To je obecně průser. Jsou ryby u kterých rozdíl příliš a nutně nepoznáte. České sladkovodní. Mořské jako je treska. Ne že by to opravdu rozeznat nešlo, ale není ten rozdíl tak markantní. Pak ale je tady losos a tuňák. To už prostě bije do očí.
>> Po vybalení a rozmrazení nejdříve jiná, vybledlá barva. Často postrádající lesk čertvé ryby. Tak vypadal i ten můj tuňák. Po tepelné úpravě opět jiná chuť než z naprosto čerstvého, ale tady už můžete najít rozdíly. Vyzkoušel jsem ty supermarketové lahůdky a jednoznačně platí nikdy více.
>> Výjímka potvrzující možnost. Přesně takový byl tuňák od Petra jemuž jsem své díky zopakoval několikrát. Jednotlivé porce zamrazené po 200. gramech ve vakuu bez jakékoliv přidané vody. Pomalu rozmrazené v lednici 24 hodin. Dost hezké maso bez výrazné vůně, pružné na stisk.
tak takto nejhůře pokud chcete kvalitu…
Jak se to nedělá – steak z tuňáka a smažená máslová zelenina
>> Nechtěl jsem si připravit a zničit celou porci, takže původní kousek překrojený na dva stogramové o tloušťce 1,5 centimetru. Což je minimum pro smysluplnou úpravu. Ten první jsem pouze poprášil solí a citrónovým pepřem a opekl 2 minuty z každé strany na olivovém oleji.
>> Jako přílohu jsem zvolil babiččinu klasiku vylepšenou o přidanou cibuli a sladkou kapii. Tedy brambory 10 minut vařené ve slupce, oloupané, krájené na kousky a velmi pomalu prohřívané na lžičce másla a olivového oleje. Když se na nich udělá zlatavá krusta, přidáme pokrájenou zeleninu, promícháme a dále prohříváme dokud se veškěrý tuk do obsahu nevsákne. Pouze solíme a pepříme. Pokud ale chcete něco zajímavejšího, není od věci přidat po trošce medu a balzamika. Samozřejmě není od věci česnek, rozmarýn jen tak přiložený a pak odebraný.
jak vidíte, steak je šedobílý a to skrz naskrz, to je špatně, ne že by to nechutnalo ale…
Jak se to dělá – pepřový steak z tuňáka s cibulovou salsou
>> Druhou porci jsem už připravil opravdu s rozmyslem. Tuňák předem potřený olivovým olejem a hustě sypaný citrónovým pepřem si hodinku odpočinul v lednici. Poté, temperovaný na pokojovu teplotu putoval opět do teninké vrstvy oliváče a to pouze na 35 sekund každá strany.
>> Příloha byla v tomto případě z nouze ctnost. Měl jsem představu jíž vévodil salát frizé a rukola. Jenže jaksi nebyly. Takže salsa. No jo, nebyla ale ani okurka, ani paprika. Nakonec tedy jediné rajče a to navíc ukradené spolubydlovi a běžná cibule s petrželkou. Hmm, jde to. Teninké plátky cibule ideálně z krouhače plus plátky rajčete, nebo půlky cherry rajčátek lehce solíme a pepříme, zakapeme citrónem, nebo jablečným octem, medem a olivovým olejem. Než se připraví ryba, je to marinované. Nezapoměňte na zelenou listovou petrželku.
odleželý steak s pepřovou krustou…
a z něj skvělé středně propečené kousky na salse…
opravdu vynikající, ty kapky na povrchu a všude kolem není nic jednoduššího než parádní chilli omáčka heinz yellow habanero…
Cuketka umí a proto chcete li, jeho fajnový popis na využití tuňáka – vymazleno
MDMP





