Uzená polévka podle babičky
Když už jsem se zmínil o oukropu a na konci kroupách, nemohu samozřejmě zapomenout na silnou a voňavou uzenou polévku jak ji dělala babička. Někdy s bramborem, jindy s kroupama, často s obojím a vždy z uzeného vepřového kolínka. Byla opravdu silná, voňavá a krásně nasládlá dík mrkvičce, kterou do talíře už nedávala. To já tedy ano.
Nejdříve uzený vývar
Šoupnout do hrnce koleno umí každý moula. Není ale od věci pomoci si dobrým dochucením. Popravdě koupit dnes slušné uzené kolínko a myslím opravdu uzené ne obarvenou hroudu jak ji nabízí drtivá většina prodejců není žádná sranda. Ať už se vám to podaří, nebo ne vyzkoušejte následující postup.
>> Koleno, dobře omyté vložíme do hrnce se studenou vodou. Přidáme malé až minimální množství soli (to podle kvality a chuti masa), celý pepř, bobkový list, několik česnekových stroužků, kus cibule a kousek celeru. Je li k dispozici, větvičku libečku, který neskutečně voní i chutná a každý mu říká magi :). Přivedeme k varu a pomalu uvaříme úplně doměkka. Že se nakonec skoro rozpadá? To vůbec nevadí. Maso vyjměte a nechte zchladnout. Světe div se, ono zase trochu ztuhne. Hlavně kůže.
>> Vývar procedíme, znovu přivedeme k varu a přidáme hrubě nastrouhanou, nebo na Julienne pokrájenou mrkev. Dochutíme dle potřeby solí, nemálo pepřem a nakonec po odstavení utřeným česnekem a majoránkou. Špetka kmínu neuškodí.
Poté něco do talíře
>> Zvlášť si uvaříme brambory ve slupce a to dlouho předem. Aby mohly zchladnout. Oloupané pokrájíme na kostičky rovnou do talíře.
>> Opět zvlášť si uvaříme kroupy dle chuti. Ideálně alespoň střední velikost. Kdo ještě kroupy nevařil, budiž informován: ne malé množství vody a vařit podobně jako nudle. Drůbeží vývar místo vody je ještě lepší. Čím větší, tím déle se vaří a některé opravdu dost dlouho. Určitě ne 5-10 minut! Jak měkké? Podle chuti. Někdo raději al dente, já například měkčí. Ony jsou jako sojové boby. Po zchlazení dokáží docela slušně ztuhnout (jsou kousací a to mi vadí odmalička). Uvařené, propláchnuté a chladné krupky přidáme k bramborům do talíře, ale nevadí vsypat je rovnou do vývaru, pokud nebudeme znovu několikrát ohřívat. Berte je jako nudle. Zakalený humus nepotřebujeme.
Uvařené krupky. Z pěti lžic je ve výsledku deset hodně vrchovatých. Tedy asi trojnásobek.
>> Do talíře ještě vložíme na kostičky pokrájené srdíčko z kolínka. Tedy tu nejlibovější část. Ostatní si necháme do šunkofleků, nebo ke kaši či chlebíku s hořčicí. Mňam. Kdo chce extra sílu, do talíře si ještě přidá utřený česnek.
No a to je vše. Zalijeme horkým vývarem a lehce slzící tou silou si vychutnáme sladkopikantní dokonalost uzené polévky. Tady opět musím připomenout neslavné vaření Aramarku v budově kde pracuji, stejně jako mnoha jiných jídelen a restaurací. Jako uzenou polévku v drtivé většině nabízejí kalnou bryndu s jakousi uzenou pachutí často pravděpodobně dosaženou pouze pomocí práškového dochucovadla, které není problém v asi kilových pixlách zakoupit například v Makru.
Pokud na obrázku hledáte výše zmiňovanou mrkev je to marný, je to marný, je to marný…já na ni zapomněl 😛
Díky za pobavení, a za super recept, kroupy jsem nepoužil (pouze brambor), koleno také nebylo, místo toho zbytky kostí od luxusně vyuzené kotlety. 🙂 ale to vůbec nevadilo, při pozdně podzimním večeru, se provoněl dům vůní silného uzeného vývaru a o chuti vůbec nemluvě 🙂 výborné děkuji!!
Tak to mám radost… (Y)
i já se připojuji, krásný recept, úžasně zábavně napsaný a navíc dobrota:-)
Poprvé jsem vařila koleno. Podle zdejšího návodu se povedlo 🙂 jen kroupy jsem zapomněla koupit, ale nevadilo 🙂 Díky
No co. Babička to častěji dělala jen s brambory a mrkví. A jaká to byla paráda… (Y)