Vakuované maso – lehké a snadné recepty
Jen a opravdu lehké, snadné a hlavně rychlé. No, rychle sepsané. To poslední totiž tentokrát neplatí tak úplně pro hovězí maso. Můžete sebelépe vakuovat, nechat zrát a tu přípravu odkládat. Ve výsledku bude prostě nutné fajnový výsledek očekávat několik hodin. Protože na dušené hovězí pomalá úprava platí nejlépe. Ať děláte co děláte. Přesto ale obecně lehké a snadné. Fakticky mi jde hlavně o popis vlastností toho doma vyzrálého masa.
Nejlépe to asi vyjádřím takto: už několik let kupovaný a stále stejně standardní pupík od Blahuty, byl po pouhých čtyřech dnech jiný. Nebylo to běžné a pro mne maximálně osahané maso koupené včera. A nebylo to ani maso uložené 7, či 27 dnů v mrazáku. Bylo prostě, hmm, zralejší?
Džuveč z pupíku se zelím a rýží
Maso – hovězí pupek, 4 dny ve vakuu.
Balíček byl už v minulém článku. Takže rovnou příprava. Pokrájené maso a morková kost…
Maso opečeme ideálně na sádle s máslem…
Hodně do hněda. Tohle je málo…
K opečenému masu přidáme dochucovadla. Mletou papriku, rajčatové pyré, posekaný česnek, a kost. Morkovou, to se rozumí…
Přidáme také smaženou cibulku. Já už docházející kupovanu. Páč ta, když je kvalitní, je hlavně nenapodobitelná…
Všechno to konečně pořádně promícháme…
A zalijeme vývarem. Nebo vodou. Horkou. To vše dohromady má takovou sílu, že vývar je takřka zbytečný. Ale nikdy od věci…
Takto to vypadá po hodině v troubě při 170°C…
Takto po dvou hodinách a to je chvíle, kdy můžeme přidat dvě lžíce kvalitní vietnamské rýže. Jasmínové…
Takto při pocitu, že už je takřka hotovo. Zelí jsem měl připravené předem a jen jím vylepšil výsledek…
No, takřka nadnárodní úprava hovězího. Ale pýchu tady nehledejte. Je to jen takový rádoby Džuveč…
Na talíři nevypadá příliš vábně. O chuti si ale nechejte zdát. Obzvláště když z té kosti nezapomenete vyklepnout a do kompozice vmíchat morek…
Špízy z krkovičky s karotkami a hráškovým pyré
Maso – krkovice od kotlety, 20 dnů ve vakuu
U mne klasika – maso, paprika, cibule, slanina. Příprava nejsnazší. Truba, 220°C, 15 minut…
To hráškové pyré z mrazáku v obchodě dost překvapilo. Baby karotky – 5 minut var ve slané vodě, zchladit v ledové a osušené prohřát na másle…
Grilovaná kotletka ještě nevím jak a s čím
Maso – výstavní kotletka s kostí, 10 dnů ve vakuu
No a něco málo z postřehů
>> Například fakt! Že totiž to, co jsem odmítal nakupovat už dobré dva roky, je nyní standardem mé kuchyně. Vakuované maso. Já neberu dnešním kvalitním farmám jejich invenci, ale připlatit za maso, třebas z dobrého chovu, mnohdy více než 100% oproti normálu, mně se zdá býti poněkud zbytečným. Když si to mohu upravit doma sám. Takže opět jen čerstvé z výseku.
>> Další fakt. Přístroj za 2000,- Kč zvládne skvěle své, pokud jej používáte v domácnocti, do které je primárně určen. Tady si samozřejmě nechávám jistou rezervu v pojmech i dojmech. Mám to doma sotva měsíc. Ale s připlacenou zárukou, takže značka ETA se dočká opravdové recenze.
>> Smutný fakt? Ty sáčky. To je vážně cenová smrt. Věřte mi, že neskutečně nerad je používám znovu. Ta hygiena a jí ovlivnitelná kvalita zabaleného produktu se snadno může projevit. Dokonce i bez druhotného využití. Jeden pytlík mi povolil a naštěstí v něm jsou „jen“ dva mini kousky pupíku, které chci vyzkoušet jako flank steak. Bude zrát „pouze“ 8 dnů.
A flank následuje…
MDMP
Po přečtení všech tvých článků o vakuování a následné úpravě masa, toužím po vakuovačce čím dál tím víc. Ale její nákup zatím ještě malinko odložím, protože, přesně jak píšeš, ta cena pytlíků to celé zabíjí. A taky mám obavu, že i když pytlík po prvním použití důkladně umyju a použiju znova, tak by to přeci jen mohlo mít vliv na následnou kvalitu.
Prostě počkám a třeba se ta cena pohne směrem dolů.
Každopádně díky za vyčerpávající informace, dost mi to pomohlo jak při rozhodování o tom, zda koupit či ne, ale i v tom, jaké skvělé využití vakuovačka může mít.
Tak nevím, zda moje popisy nejsou poněkud kontraproduktivní. S tou hygienou to není tak žhavé a hlavně ještě nevíš to hlavní. A to bude až v následujícím, pro začátek o vakuování posledním článku. To je totiž opravdové překvapení a fakt, pro který stojí za to zkoušet.