Vepřový lalok – pečený a paprikový
Když už jsem si posledně začal něco s jazykem, proč nenavázat kouskem na něj přímo navazujícím. Vepřový lalok a speciality z něj jsou v české kuchyni opravdovou klasikou. Ovar, pečeně, paprikový lalok. Do tlačenky, jitrnic a jelítek. Dík vysokému obsahu tuku a menšímu množství svaloviny a kůže zjemňuje různé zabijačkové výrobky. Skvěle například paštiky. A je do jisté míry vlastně nenahraditelný.
Každopádně ve výsledku celý následující text berte jaksi jako oběť chuti popsat vám pro mne už méně obvyklá jídla a postupy. Protože tolik tuku pohromadě opravdu nemusím. Zdraví a věk si žádají své oběti. A proč to nepřiznat, přestávají mi podobná jídla chutnat. No ale projednou…
Paprikový lalok
Byly doby a je to už dost dávno, kdy jsem neznal řeznictví kde v pultu neměli jak v celku, tak na tenké plátky stejně jako šunku krájený vařený a v pikantní krustě obalený vepřový lalok. Dnes už nepamatuji kdy jsem jej potkal naposled. Kdo máte rádi, vězte, že příprava je velmi snadná.
1/ Očištěný a hlavně chlupů zarostlých v kůži zbavený lalok vložíme do vody s divokým kořením (list, nové, pepř), cibulí a česnekem. Dobře osolíme a není od věci kousek mrkve a celeru. Vaříme na středním plameni doměkka, což může trvat 1,5 až 2 hodiny.
2/ Asi by vám každý profík řekl, že po několika minutách odpaření od vyndání z vývaru je třeba obalit maso ve směsi koření. No, já teda ne! Opravdu nehodlám namíchat hromadu koření na jedno použití. Takže solím z mlýnku, pepřím stejně, posypu z kořenky sušeným česnekem a následně hrubě mletou paprikou.
3/ Těsně zabalíme do potravinářské fólie a po chvíli odložíme v lednici na alespoň 24 hodin. nejenže by koření mělo pěkně prostoupit do struktury, ale pořádně tuhé se maso lépe krájí. Pro ty z nás jež neradi teplý tuk, je navíc kvalitní chlazení zárukou nejen konzistence, ale i příjemné chuti plátků masa.
vařený a kořeněný lalok – jak vidíte, u tohoto kousky jsem zapoměl na “holení”, ty chlupy jsou pak pěkně hnusné…
zabaleno a do lednice připraveno…
s chlebem, křenovou hořčicí, samozřejmě domácí ruskou stejně jako křen, ovšem český, skvělé a překvapivě jsem si po letech pochutnal…
Pečený lalok
1/ Tady je to jako s bůčkem a čímkoli podobným. Solíme a pepříme, opravdu dobře potřeme utřeným česnekem, kmínujeme a v tomto případě ideálně pod poklicí pečeme při 160°C doměkka.
2/ Teplotu zvýšíme na 200°C a maso přeložíme na obrácenou poklici. Dopečeme pěkně zprudka dočervena a odložíme v pokojové teplotě. Chcete li si vychutnat opravdu parádní křupavou kůžičku, nakrojte za několik minut.
3/ Já jak už jsem psal, jej takto nemusím. Sádlo téměř teče a nechutná mi. Ta kůrka to nespraví. Takže opět fólie a stejně tak i lednička na 24 hodin. Stejný výsledek, jiná chuť.
krásný kousek na pečínku a výsledek opravdu parádní, překvapení i pro mne…
pečínka jako z reklamy, kdyby to nebylo tak tučné, sežral bych půlku jen tak a najednou…
každopádně takto, dobře vychlazené a podávané s hořčicí a chlebem skvělé…
stejně jako rychlé chlebíčky, musím přiznat, že ač původně skeptický, byl jsem nadšen tou klasickou chutí, navíc pečeně je jednoznačně lepší než vařená verze…
Tajemství jak pečeného, tak i paprikového laloku je v jediné, ovšem podstatné věci. Musíte jej opravdu dobře propéci či uvařit. Každý tužší kousek se právě ve výsledku, tedy chladném nářezu projeví jako nechutný a žvejkací. To je špatně. Klasik by řekl stejně jako u uzeného špeku: ”to musí jít skoro mazat na chleba”. A měl by pravdu ten chlapec.
Škvarky
Pravděpodobně vám při zpracování, respektivě přípravě zbydou kousky které uvařené i pčené neměly by velký význam v těchto daných receptech. Netřeba je vyhazovat či odkládat na dalčí použití do mrazáku. Stačí jen očistit, odkrojit kůži kterou přidáme do ovaru a zbylé sádlo s masem pokrajet na drobné kousky. Připravit z nich škvarky dle následného fotopostupu je opravdu snadné a rozumné. Kdo by je neměl rád.
kousky na škvarky…
pomalu škvařené a kostkou sádla za 12 kaček z obchodu doplněné…
a hotovo, krásné zlaté škvarky opět nejlepší až druhý den z lednice a ještě horké tekuté sádlo na další vaření…
Polévka
No ano, vývar z připraveného paprikového laloku přece nevyhodím. To teda ani náhodou. Do litru vycezeného a vroucího jsem přidal po lžíci máčené sušené zeleniny a hříbků. Nechal 10 minut probublávat a pak ještě 5 s přidanými kroupami od posledně. Nakonec vychutil česnekem a majoránkou. Nic víc. Sílu měl ten vývar už primárně.
super silná česněčka jedna báseň, a opět pomohla lednice, aby nebyla tak tučná, stačí vychladit vývar, sádlo sundat a…
Bonus
Jablkový křen neboli vejmrda
– 1ks křen
– 3ks jablko
– cukr
– sůl
– ocet
– vývar
>> Očištěný křen a oloupaná jablka nastrouháme na jemném struhadle. Podle chuti přidáme cukr, sůl, ocet, trochu horkého vývaru od ovaru a vše zamícháme. Pláčeme, čekáme a ochutnáváme.
Tak jak? Nedáte si kousek podzimního zabíjačkového základu? Já, ač už poměrně skeptický k takové tukové a kalorické bombě jsem byl dost potěšen.
MDMP






Pochoutka mého dětství: byli tenkrát ti čuníci nějaký větší jak druhem vepře,tak tím že se chovalo aby dlouho vydrželo a byl samozřejmě i tuk v podobě sádla. S tím souvisí i to že laloky byly taky pořádný kusy a ne vše se snědlo hned,poté náaledoval skoro obřad mého dědy. Vzal zbytky laloků a nakríjel je tak na čtyřcentimetrové plátky,ty obalil v drceném česneku řádně nasolil,přihodil tři čtyři cibule a pekl hodinu v troubě na cca 180 stupnú (podotýkam že to byly před tím do měkka uvařené) on je tím pečením posunul o level výš,potom je i s tím výpekem který poctivě rozdělil nandal do zavařovaček a hodinu steriloval při plném varu,dneska by asi stačilo něco mezi 80-85 stupni,ale děda měl svůj zpúsob…vychladil nanosil do špajzu…po nějakých dvou-třech měsících otevřel a doslova namazal na chleba kúže a ten výpek udělal takový sádelnatý rosol,osolit popeřit špetku pálivé papriky,kyselou okurku no měli jsme boule až za ušima