Vinná klobása – skvělý oběd za pět peněz
Celkem náhodný rozhovor se sestřenkou, vzpomnínka na jeden fakt a rychlý pokus s ochutnávkou. Ani nevím jak jsme se k tomu tématu dostali. Ale okamžitě jsem si připoměl, že u řezníka kousek od mého domu mají tuto lahůdku v nabídce pravidelně. Navíc jsem několikrát zaschlechnul od lidí z okolí, že je opravdu výborná. No a konec konců už pět let si všímám faktu, že vinná klobása je tady velmi oblíbený sortiment každé vánoce. Já ten zvyk neznám, ale lidi tady na ni před svátky stojí frontu a nakupují po metrech :O
Přestože bych mohl opět zamachrovat a připravit ji doma sám (proč ne když mne včera někdo jménem Mato tady nazval “superborcem”), změnil jsem tentokráte taktiku a ten tolik doporučovaný sortiment si koupil. Není drahá a musím přiznat, že po jediné zakoupené porci stávám se pravidelným zákazníkem. I v té nejzákladnější úpravě je totiž opravdu výborná.
Co s tím
>> Stejně jako mnoho dalších uzenářských výrobků, nechá se i vinná klobása upravit na mnoho způsobů. U nás ale, tedy v zemi české, není nad ty dva. Tedy opékání a smažení. Tomu druhému se divit nebudeme a tyké jej nepohaníme. Viďte 🙂
Vždyť vono to smažený je nám čechům tak blízký a chutná a je lahodné a… Chceme to! 🙂
>> Opékání je směšně snadné. Ale i tady jsou pravidla a rady k užitku. Takže, tu nepříliš barevně ladnou nudli stočíme do šneku. Není to podmínka, ale tradice i logika. Pohromadě tak drží nejlépe. Není vhodné stahovat jej příliš na těsno. To popíšu později a níže. Každopádně jeden šnek na porci a věřte, 100-150 gramů je opravdu dost. Každý pak napříč propíchneme špejlí nebo grilovací jehlou.
Já udělal kompromis a použil dosti dlouhou jehlu tvárnou, původně určenou na ptáčky a podobné. Co se toho stahování týče, není vhodné z prostého důvodu. Až začnete šnečka opékat, smažit, či grilovat, nabude. Ne příliš, ale dost na to, aby z původního tvaru rozkvetl do jakéhosi trychtýře či jiné beztvaré záležitosti. Největším problémem není ten tvar, ale skutečnost, že už nebude každý kousek opečený stejně a tedy opravdu jedlý.
>> Nejzákladnější úprava – šnečka obalíme v mouce, případně v mouce ochucené mletou paprikou, pepřem a solí. To druhé nedoporučuji. Obal je sice chuťově opravdu výrazný, ovšem původní chuť klobásky jde jaksi do kopru. Položíme na pánev s rozehřátým máslem a troškou oleje, nebo raději tradičně sádlem. Musí se to opékat a lehce pěnit. Otočíme za 5 minut a stejně tak pokračujeme dalších 5.
Do kopru a to doslova. Jen si představte, že dáte do litru koprové omáčky 100 gramů čerstvého kopru. Bude tak koprová, že vám zvedne žaludek. Tak asi tak. Každopádně je dobré znát svoje brambory. Protože každé vaření by mělo mít svou logiku a čas, tak i tady se lze přizpůsobit. Dejte to na pánev ve chvíli, kdy brambory mají 5 minut do konce varu. Pak musíte připravit kaši (dalších 5 minut) a je akurátně hotovo.
No a během toho sepisování, ochutnávání, konnzultace s kamarádem a úpravy fotek jsem si vzpomenul. Ten první impuls od sestřenky byl spojen se vzpomínkou na anglické sausage, které ona tam má ráda a já, jak už jste mohli číst, přímo nesnáším. Tak tohleto je něco mezi těmi trapnými párečky z UK a českými párky. Vpravdě ale, docela slušná odbočka. S opravdu skvělou chutí.
Pokud chcete vyzkoušet ruční výrobu, doporučuji tento propracovaný postup kolegy Pepata.
MDMP





