Moje Dobroty

… šťouchačky s libečkem a smetanou. Pro rozmazlence. To uvidíte, pochopíte na fotkách. Aby toho ale nebylo málo, nakonec ještě úplně nejvíc nejlepší smažený řízek.

To jsem totiž tak přemýšlel co s těmi kotletkami od posledně. Dva kousky jaksi pozůstaly v mrazáku a představa toho suchého masa uprostřed? Brrr! No ale jak? Tak!

Tak, že je prostě rozeberu. To "nádherně libové" maso, říkejme mu klidně srdíčko, jsem jednoduše vyřízl, naklepal a naložil. No a zbytek pěkně poskládal do tvaru, opekl a v troubě dopekl. To vám povídám, paráda.

No a protože v podstatě opět velmi jednoduché postupy, přidávám pouze komentované obrázky.

 

Jdeme na to

 

Žebírko na tymiánu, karotka s římským kmínem, šťouchačky s libečkem…

 

1/ takto vypadalo původně maso z Kauflandu, ne špatné, ne úplně dobré, suché uprostřed, v srdíčku té kotletky, žebírka chcete li…

 

2/ takže rozborka – “srdíčka” zvlášť, žebra s okraji také, to první jen sůl a sušený česnek, to druhé sůl, pepř, sušený česnek, sušený tymián, na dvě hodiny do lednice…

 

3/ to první do vajíčka, se solí, pepřem, sušeným česnekem, chilli omáčkou SriRacha, smetanou a málem průserem…

 

4/ každopádně naloženo, do lednice založeno a zapomenuto! 48 hodin!

 

5/ mrkev na dušení – nic extra, normální rádoby karotka z Albertu, přebíraná protože nic moc, když není čas zajít na lepší, nestojí ten nákup za nic…

 

6/ každopádně je třeba nějak to zpracovat – krouhaná na kotouči julienne v robotu, popravdě, krájet to množství ručně už bych nedal a pro danou přípravu je ideální…

 

7/ příprava – na olivovém oleji cibulka do skla…

 

8/ k tomu půl lžičky mletého kari a dvě špetky v moždíři utřeného římského kmínu – ten je opravdu zajímavý, překvapující, jiný…

 

9/ zasypeme krouhanou mrkví, přidáme posekaný stroužek česneku a po promíchání zalijeme deckou a půl kuřecího vývaru…

 

10/ 15 minut pod poklicí, pět minut bez ní (časy jsou jen orientační dle kvality mrkve) aby se odvařila přebytečná tekutina, dle potřeby sůl a pepř – hotovo…

 

11/ mezitím příprava brambor a masa – brambory standartně zalijeme vroucí vodou a dáme vařit, s přidáním soli a pořádné dávky libečkového pesta, na fotku tentokrát nedejte a klidně přidejte…

 

12/ krása – maso jsem opekl obalené v mouce na sádle 3+3 minuty a v trobě na 170°C nechal 15 minut, brambory po slití opět zalil, smetanou, a po chvíli odpočinku pod poklicí pořádně ušťouchal…

 

To není všechno…

 

13/ na řízečky ve smetaně s vajíčkem a kořením jsem jednoduše zapoměl – a dobře že tak, otřené z tekutiny, obalené tradičně v mouce, opět marinádě a strouhance byly tyto řízky asi nejlepší jaké jsem v životě ochutnal, křehké, jemné a tak neutrální v chuti, že si umím představit ty neznalé, jak si je spletou s kuřecími, naprostá paráda (PS: naložit jatýrka na smažení?) a já doslova hulákal nadšením…

 

14/ aby toho nebylo málo, vyndal jsem z lednice zbylý kousek marinovaného pečeného kolínka, pokrájel na plátky a tak jak jsme to kdysi dávno dělali v hospodách položil pod gril na 10 minut…

 

15/ výsledek byl parádní, odleželé a opět prohřáté maso velmi výrazné v chuti s lehce lepivou a křupavou kůžičkou nemůže nikoho nechat klidným…

 

16/ takže ve výsledku večeře vypadala asi takto – odleželý řízek, odleželé marinované maso, šťouchačky jež jsou mým novým majstrštykem, rajčátka z balkónu a feferonky taktéž, sterilované v nálevu od paní Gity…

 

Legenda až na závěr? Jasně že jo…

 

Je to tak. Když se vrátíme ke klasice v českém vaření po babičkovsku, když si připomeneme něco z původních, takzvaně chudých jídel a vylepšíme je invencí, nebo chcete li, fantazií, když si pohrajeme s možnostmi, výsledkem jsou jídla natolik úžasná, že tu známou rodinnou tradici překračují dlohými kroky. Co jsem udělal já?

 

>> Do brambor při vaření přidal libečkové pesto s česnekem a tím pádem získal neskutečně výrazné, i když původně jen průměrné brambory. Vynechal máslo a přidal smetnu namísto mléka. Vykašlal se na šlehání a jen použil ruční šťouchadlo. Naprosto skvělé ve výsledku.

>> Kus průměrně kvalitního masa nechal v lednici vyzrát a odležet v marinádě z nejjednodušších surovin běžně dostupných každému. Výsledek? Dokonalý smažený řízek který směle může konkurovat vídeňské klasice.

>> Téměř nejlevnější vepřové maso nechal jsem v solném roztoku 7 dnů, upekl, vychladil a v jednotlivých porcích opekl v žáru pece. Vlastně jen ohřál to, co tady na mých stránkách je uvedeno několik let.

 

To opravdu není moc. Jen výsledek je jaksi jiný. Velký a chutný a překvapující a náš! Domácí, český…

 

MDMP